Radiopalác
Radiopalác (podnázev Dům zaměstnanců pošt a telegrafů) je stavba v rondokubistickém (nebo též tzv. národním, či dekorativním) stylu. Hlavní vchod do paláce je na Vinohradské třídě č. 1789/40 a vedlejší vchody v ulici Blanická č. 1789/26 a Sázavská 1790/25, Vinohrady, Praha 2.
Radiopalác na Vinohradské třídě | |
---|---|
Průčelí Radiopaláce z Vinohradské třídy | |
Účel stavby | |
Společenské a kulturní prostory, bydlení | |
Základní informace | |
Sloh | rondokubismus |
Architekt | Alois Dryák |
Výstavba | 1922-1925 |
Poloha | |
Adresa | Vinohradská 1789/40 Praha 2, Vinohrady 120 00 Praha 2, Česko |
Souřadnice | 50°4′38″ s. š., 14°26′23″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Autorem paláce je český architekt Alois Dryák, jenž se podílel například také na architektonickém řešení pomníku svatého Václava a pomníku Františka Palackého. Dále se podílel na výstavbě hotelu Central (dnes Hotel Kempinski) v Hybernské ulici. Radiopalác, stejně jako další Dryákovy stavby, se vyznačují nadčasovostí, vytříbeným stylem a funkčností.
Popis
Šestipatrová budova zabírá celý domovní blok a nachází se na místě Seidlovy usedlosti, poslední vykoupené usedlosti na Vinohradech.
Fasáda je zdobena ve stylu art deco a najdeme na ní atributy stavebníka, např. poštovní trubku či lipové listy. Průčelí jsou členěna arkýři, balkony a výraznou hlavní římsou. Do tří křídel ve tvaru písmene U je vsazeno ještě nižší, dvoupatrové křídlo, ve kterém se nacházelo kino a společenský sál. Ten byl za 2. světové války poškozen při náletu, rekonstrukce proběhla v roce 1946.[1]
Uplatnění
Radiopalác vznikl v letech 1922–1925 jako společensko-kulturní prostor, vybavený dvěma sály a restauracemi. Konala se zde divadelní představení, koncerty a vystoupení slavných umělců. V současné době slouží především jako prostory pro konání plesů, gala večerů a rautů, firemních akcí, kongresů, konferencí a seminářů, ale také svateb, módních přehlídek, tanečních kurzů a vystoupení, maturitních plesů a podobně.
Vyšší patra paláce jsou obytná.
Odkazy
Reference
- VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. vyd. Praha: Academia, 2017. 1731 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2107-6, ISBN 80-200-2107-8. OCLC 885148640 S. 1027–1028.
Literatura
- LÍBAL, Patrik. Palác Radio; Kancelářská budova Čs. tabákové režie; Nakladatelský dům Orbis. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 210–214.
Související články
Na Vinohradské třídě č. 1896/46 stojí budova paláce Orbis, jejíž autorem je rovněž architekt Alois Dryák.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Radiopalác na Wikimedia Commons
- radiopalac.cz
- radiopalac.com