Radek Sikora

Radek Sikora (* 9. listopadu 1976) je český florbalový trenér a bývalý útočník a reprezentant. Jako hráč je dvojnásobný vicemistr Česka a vicemistr světa z roku 2004. Jako asistent trenéra SV Wiler-Ersigen je čtyřnásobný mistr Švýcarska.

Radek Sikora
Osobní informace
Datum narození9. listopadu 1976 (45 let)
StátČesko Česko
Klubové informace
Aktivní roky1997 až 2011
KlubyFBC Ostrava
UHC Grünenmatt
Trenérská kariéra
Roky 
2011–2012
od 2012
UHC Grünenmatt
SV Wiler-Ersigen
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
1. liga
stříbro 1998/99 FBC Ostrava
bronz 1999/00 FBC Ostrava
bronz 2001/02 FBC Ostrava
stříbro 2002/03 FBC Pepino Ostrava
National League A (trenér)
zlato 2013/14 SV Wiler-Ersigen
zlato 2014/15 SV Wiler-Ersigen
zlato 2016/17 SV Wiler-Ersigen
stříbro 2017/18 SV Wiler-Ersigen
zlato 2018/19 SV Wiler-Ersigen
stříbro 2020/21 SV Wiler-Ersigen
stříbro 2021/22 SV Wiler-Ersigen
Mistrovství světa ve florbale
stříbro MS 2004 Česko
bronz MS 2010 Česko

Rodina

Syn Radka Sikory a jeho jmenovec je také hráč florbalu a reprezentant.[1]

Klubová kariéra

Sikora začínal s florbalem v klubu FBC Ostrava. Za ten poprvé nastoupil v mužském týmu v nejvyšší soutěži v sezóně 1997/98.[2] V létě 1998 Ostrava vyhrála jako první český tým Czech Open.[3] V následující sezóně získal s klubem první vicemistrovský titul. V sezóně 1999/00 vstřelil rozhodující gól v zápase o třetí místo.[4] Další bronz získal s týmem o dva roky později. V sezóně 2002/03 byl nejproduktivnějším hráčem play-off[5] a získal druhý vicemistrovský titul.[6]

Po sezóně odešel do švýcarského klubu UHC Grünenmatt,[7][8][9] který v té době hrál 1. ligu, tedy třetí nejvyšší švýcarskou soutěž. V roce 2005 pomohl týmu k postupu do National League B a o dva roky později i k postupu do nejvyšší soutěže (NLA). V týmu během svého působení hrál i s dalšími českými hráči, například Tomášem Chrápkem, Danielem Šebkem, Alešem Zálesným a Tomášem Trnavským.[10][11][12] Po konci své vrcholové hráčské kariéry v roce 2011 působil v klubu rok v roli trenéra.[13]

V roce 2012 přijal angažmá jako trenér mládeže v klubu SV Wiler-Ersigen, mistru Švýcarska.[10] Později se stal i asistentem trenéra mužů. V této roli byl u zisku čtyř mistrovských titulů letech 2014, 2015, 2017 a 2019.[14][15][16][17] V klubu se potkal i s dalšími českými hráči, mimo jiné s Danielem Šešulkou a znovu s Danielem Šebkem.[16] Jako trenér vede v klubu i svého syna Radka Sikoru mladšího.[18] Takto oba získali v letech 2021 a 2022 vicemistrovský titul.[19][20]

Reprezentační kariéra

Sikora reprezentoval Česko na pěti mistrovstvích světa mezi lety 2002 a 2010. Patří tak k českým hráčům s nejvyšším počtem účastí. Na mistrovství v roce 2004 získal stříbro a patřil k nejproduktivnějším českým hráčům.[21][22] Zúčastnil se i šampionátu v roce 2008,[23][24] kde v prohraném utkání o třetí místo proti Švýcarsku vstřelil dva góly a byl vyhlášen nejlepším českým hráčem.[25] Na svém posledním mistrovství v roli hráče v roce 2010 získal bronz.[26]

Již v roce 2012 pomáhal v realizačním týmu reprezentace.[27] V roce 2016 se stal oficiálně asistentem reprezentačního trenéra Radima Cepka, a v této roli se ve stejném roce zúčastnil mistrovství světa.[28][29][30] Asistenta dělal i pod Petri Kettunenem na Světových hrách 2017 a na mistrovství v roce 2018.[31][32][33]

V roce 2021 se stal asistentem u švýcarské reprezentace do 23 let.[1]

Umístění Soutěž
4. Mistrovství světa ve florbale 2002
Mistrovství světa ve florbale 2004
4. Mistrovství světa ve florbale 2006
4. Mistrovství světa ve florbale 2008
Mistrovství světa ve florbale 2010
4. Mistrovství světa ve florbale 2016 (asistent trenéra)
4. Mistrovství světa ve florbale 2018 (asistent trenéra)

Odkazy

Reference

  1. Švýcarská pocta pro Sikoru. Jako asistent bude působit u reprezentace do 23 let. Florbal.cz [online]. 2021-07-08 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  2. 1. florbalová liga mužů – 1997/1998 – Kanadské bodování v základní části [online]. Český florbal [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  3. Legenda Czech Open v čase, Díl VI.: Když se poprvé jezdilo na pásky a vyhrálo Pepino. Florbal.cz [online]. 2014-07-28 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  4. 1. florbalová liga mužů – 1999/2000 – Utkání v play-off [online]. Český florbal [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  5. 1. florbalová liga mužů – 2002/2003 – Kanadské bodování v play-off [online]. Český florbal [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  6. Střešovice posedmé florbalovým mistrem. iDNES.cz [online]. 2003-04-19 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  7. Historie FBC [online]. FBC Ostrava [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  8. Saane siegt acht Sekunden vor Schluss. Freiburger Nachrichten [online]. 2003-10-28 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online. (německy)
  9. Florbalisté otevřou sezonu ve Švýcarsku. iDNES.cz [online]. 2003-08-12 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  10. Taková nabídka se neodmítá, říká Sikora. Odchází trénovat do Wileru. Florbal.cz [online]. 2012-05-19 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  11. Zalesny: The Monster. unihockey.ch [online]. 2016-08-18 [cit. 2021-10-13]. Dostupné online. (anglicky)
  12. Souhrn letních zahraničních transferů českého florbalu. www.florbalvitkovice.cz [online]. 1. SC Vítkovice, 2005-08-26 [cit. 2021-09-21]. Dostupné online.
  13. Radek Sikora v Time Outu: České lize chybějí cizinci. Florbal.cz [online]. 2011-06-01 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  14. Wiler má švýcarský titul! Byl u toho i Radek Sikora. Florbal.cz [online]. 2014-04-06 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  15. Wiler je po roční pauze znovu švýcarským mistrem! Sikora a Šešulka slaví po výhře 8:4 nad Curychem titul. Florbal.cz [online]. 2019-04-28 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  16. Šebek a Šešulka slaví! Wiler vyhrál švýcarskou NLA. Florbal.cz [online]. 2017-04-23 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  17. Radek Sikora: Wiler píše historii, ale konkurence také nespí. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2019-05-23 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  18. Sikora o sezoně Wileru: Chtěli jsme z letoška vytěžit více. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2020-03-27 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  19. Florbalista Kisugite získal ve Švýcarsku titul s Könizem. Sport.cz [online]. 2021-04-24 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  20. Češi v boji o švýcarské tituly neuspěli. Sport.cz [online]. 2022-04-24 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online.
  21. Florbalisté vybojovali historické stříbro. iDNES.cz [online]. 2004-05-23 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  22. MS 2004: Senzační stříbro. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2014-11-28 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  23. Sikora: Těžko říct na procenta, ale šanci proti Finům máme. Sport.cz [online]. 2008-12-13 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  24. Sikora: Pod tlakem se mi hraje dobře. iSport.cz [online]. 2008-12-06 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  25. Sikora se Švýcarům omluvil: Byl to zkrat, není pro to vysvětlení. Florbal.cz [online]. 2008-12-20 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  26. MS 2010: Druhý cenný kov pro Česko. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2014-12-01 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  27. Radek Sikora, ten nahoře. Národnímu týmu se vyplácí kouč na tribuně. Florbal.cz [online]. 2012-09-10 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  28. Radek Sikora znovu působí v národním týmu, ale v jiné roli. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2016-02-05 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  29. Trenér Cepek skončil u reprezentace českých florbalistů. Sport.cz [online]. 2017-01-14 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  30. Florbalisté se vrátí bez medaile. Dvakrát vedli, ale dostali osm gólů. iDNES.cz [online]. 2016-12-11 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  31. Kettunen společně s asistenty vybral 21 jmen pro Světové hry. Florbal.cz [online]. 2017-03-30 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  32. Proč proti Finsku nehráli Garčar s Tomašíkem? Vsadili jsme v zápase na jiné, vysvětloval Sikora. Florbal.cz [online]. 2018-12-09 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
  33. Čas Finů nepřešel. Florbalisté v semifinále zklamali, hře chyběl nápad. iDNES.cz [online]. 2018-12-08 [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.