ROSAT
ROSAT (Röntgen Satellite) byla vesmírná družicová observatoř sledující objekty v rentgenovém oboru záření, která vznikla ve spolupráci Německa, Velké Británie a USA.[1] Postavila ji firma Dornier Systems GmbH (Německo) a nad rušivou clonu atmosféry byla vynesena raketou Delta v roce 1990. Byla provozována Německým střediskem pro letectví a kosmonautiku DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt).
| ROSAT | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Jiné názvy | Röntgen Satellite | ||||||||
| COSPAR | 1990-049A | ||||||||
| Katalogové číslo | 20638 | ||||||||
| Start | 1. června 1990 | ||||||||
| Kosmodrom | Cape Canaveral | ||||||||
| Nosná raketa | Delta II | ||||||||
| Typ oběžné dráhy | Geocentrická | ||||||||
| Stav objektu | zanikl v atmosféře | ||||||||
| Zánik | 23. října 2011 | ||||||||
| Trvání mise | ~9 let | ||||||||
| Provozovatel | DLR Německo | ||||||||
| Výrobce | Dornier | ||||||||
| Druh | vědecká družice | ||||||||
| Hmotnost | 2426 kg | ||||||||
| Délka | 8,9 m | ||||||||
| Šířka | 4,7 m | ||||||||
| Výška | 2,2 m | ||||||||
| Parametry dráhy | |||||||||
| |||||||||
| Přístroje | |||||||||
| |||||||||
| Oficiální web | Domovská stránka | ||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||
Hlavním přístrojem byl rentgenový dalekohled s označením XRT (X-Ray Telescope), v jehož ohniskové rovině pracoval buď proporcionální počítač nebo snímač obrazu s vysokým rozlišením. Kromě toho obsahovala observatoř i širokoúhlou kameru WFC (Wide Field Camera). Napájení zabezpečovaly jeden pevný a dva vyklápěcí solární panely. Už během prvního půl roku činnosti při prohlídce celé oblohy družice objevila 80 000 rentgenových zdrojů a 500 zdrojů zářících v oblasti extrémního ultrafialového záření. Po zbytek mise (do roku 1998) sonda prováděla pozorování vybraných rentgenových zdrojů. Celkový počet zdrojů pozorovaných družicí ROSAT přesáhl 120 000.[1]
ROSAT je považován za průkopníka rentgenové astronomie. Na jeho práci v roce 1999 navázala další rentgenová observatoř Chandra.
Konstrukce družice
Základní těleso družicové observatoře mělo rozměry 2,38×2,13×4,50 m, bylo vybaveno dvěma výklopnými a jedním pevným panelem slunečních baterií, dodávajících 1,0 kW (min. 609 W) elektrické energie. Družice byla stabilizována systémem čtyř silových setrvačníků, zaměření kontrolovaly měřící gyroskopy a dva sledovače hvězd s přesností ±1,7".[2]
Přístrojové vybavení
Družice byla vybavena dvěma přístroji, umožňujícími pozorovat oblohu v oblasti rentgenového a extrémního ultrafialového záření:[2]
- širokoúhlá kamera WFC (Wide Field Camera) – zorné pole 5° pro přehledové snímky oblohy v oblasti rentgenového a extrémního ultrafialového záření od 6 do 30 nm (0,04 až 0,2 keV) se dvěma detektory MCP (Microchannel Plate) (Velká Británie)
- dalekohled XRT (X-Ray Telescope) – typ Wolter-I o průměru apertury 0,835 m a ohniskové délce 2,40 m se čtyřmi konfokálními páry parabolickohyperbolických keramických zrcadel pokovených zlatem pracující v oboru energií 0,1 až 2 keV (vlnová délka 0,6 až 10 nm).
V ohniskové rovině dalekohledu XRT byly umístěny na otočném karuselu:
- dva pozičně citlivé proporcionální počítače PSPC (Position Sensitive Proportional Counters) (Německo) se zorným polem 2°
- vysokorozlišující rentgenová kamera HRI (High Resolution Imager) (USA) se zorným polem 40'.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku ROSAT na slovenské Wikipedii.
Tento text nebo jeho část byla převzata z článku 1990-049A - Rosat (verze 2011-10-23 15:36:41 UT) uveřejněného na stránkách SPACE 40, jehož autorem je Antonín Vítek
(licence GFDL a CC-BY-SA 3.0, povolení autora).
- KLECZEK, Josip. Velká encyklopedie vesmíru. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0906-X. S. 421.
- VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond [online]. Rev. 2011-10-23 [cit. 2011-10-23]. Kapitola 1990-049A - Rosat. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ROSAT na Wikimedia Commons - 1990-049A - Rosat v encyklopedii Space-40
- Aktuální pozice satelitu na oběžné dráze