Rùm

Rùm (Rùm ve skotské gaelštině, v poangličtělé verzi Rum nebo Rhum, ve staré severštině Rõm-øy) je největší ze skupiny Small Isles (Malých ostrovů) v souostroví Vnitřní Hebridy u západního pobřeží Skotska. Ostrov Rùm leží v Hebridském moři uprostřed spojnice mezi jižním pobřežím ostrova Skye a poloostrovem Ardnamurchan, který je nejzápadnějším výběžkem Skotska.

Rùm
Rùm (skotská gaelština)
Ostrov Rùm na satelitním snímku NASA
StátSpojené království Spojené království
 Skotsko
 volební obvod Skotského parlamentuSkye, Lochaber and Badenoch
 správní oblast (unitary authority)Highland
Topografie
Rozloha104 km²
Zeměpisné souřadnice57° s. š., 6°21′ z. d.
Nejvyšší vrcholAskival (812 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel22 (2011)
Hustota zalidnění0,2 obyv./km²
Největší sídloKinloch
Používané jazykyskotská gaelština, angličtina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie, geologie a ochrana přírody

Ostrov, který se nalézá v severovýchodní části Atlantského oceánu, je vulkanického původu. Ostrovu dominuje pohoří Cuillin of Rùm s nejvyššim vrcholem Askivalem (812 m n. m.). Horský reliéf ostrova byl vymodelován během zalednění v období pleistocénu. Rùm je známým nalezištěm různých druhů minerálů, mezi nimi i vzácných, jako například platiny. Také z geologického a petrografického hlediska oplývá řadou zajímavostí, takže odborníci jej právem mohou nazývat "Aladinovou jeskyní petrografických zázraků".[1] Ostrov Rùm je součástí Geoparku Lochaber, který byl založen v roce 2006 a později byl začleněn do Sítě evropských geoparků a v letech 2007 - 2011 též do Globální sítě geoparků UNESCO.[2][3] .

Fauna

Pohled na ostrovy Eigg a Rùm z Moidartu na západním pobřeží Skotska

Na ostrově a v jeho blízkosti žije řada zajímavých druhů živočichů, jako jsou jeleni (tzv. Red Deer), vydry, tuleni, mořští orli a kajky. Počátkem léta na ostrově hnízdí až 100 000 buřňáků severních. Ještě v 15. století na Rùmu údajně existovali také vlci.

Skotský přírodovědec Robert Furness popsal, že místní jeleni napadají v hnízdech mláďata buřňáka severního a vyjídají jim morek z kostí. Doplňují si tím životně důležité minerální látky, kterých je v chudé pastvě na ostrově nedostatek.[4]

Přírodní rezervace

V roce 1957 skotský orgán ochrany přírody, tehdejší Nature Conservancy Council (později známý jako Scottish Natural Heritage), zakoupil od vdovy po majiteli panství Georgi Buloughovi za 23 000 liber celý ostrov a proměnil jej v chráněnou přírodní rezervaci.[5]

Historie

Prehistorické období

Podle archeologických nálezů byl ostrov obydlen lidskou populací již v 7. tisíciletí př. n. l. a je dokladem jednoho z nejstarších osídlení na území dnešního Skotska. V okolí zámku Kinloch na východním pobřeží se našly pozůstatky tábořiště a ohnišť mezolitických lovců a sběračů z doby kolem let 6600 - 6500 př. n. l.[6] a také zbytky loveckých pastí a doklady o pravěkém rybolovu. Z místního druhu jaspisu - heliotropu - si tito lidé pravděpodobně zhotovovali potřebné nástroje.

Středověk

Z období, kdy na ostrov přicházeli Keltové a vikingští osadníci z území Skandinávie, se zachovalo jen nepatrné množství archeologických a písemných dokladů. Z období let 600 - 700 n. l. existují doklady o pronikání vlivů raného křesťanství (nálezy křížů v zátoce Cave’s Bay, gaelsky Bagh na h-Uamha). V 7. století v lokalitě Papadil (podle některých zdrojů) žil jako poustevník svatý Beccan z Rumu († 677).[6] Z téže doby pocházejí kamenné sloupy v Kilmory a Bagh na h-Uamha. V letech 833 až 1266 byl ostrov součástí zdejšího normanského panství, poté se ve vlastnictví ostrova střídali představitelé okolních skotských klanů, zejména příslušníci rodu MacLeanů z nedalekého ostrova Coll.

Novověk a moderní doba

Od 17. století se na Rùmu více rozvíjelo zemědělské hospodářství (pěstování ječmene a brambor, lov ryb, chov dobytka a ovcí, jejichž vlna byla vyvážena do Glasgowa). Na ostrově bylo zřízeno několik loveckých revírů. Stoupal počet obyvatel a jejich aktivity přivedly v 2. polovině 18. století k zániku původní populaci zdejších jelenů (Cervus elaphus). V první polovině 19. století, za hospodaření Lachlana Macleana, byl ostrov proměněn v pastvinu pro 8000 ovcí. Lachlan Maclean však později zkrachoval a ostrov koupil markýz ze Salisbury, který jej opět proměnil v lovecký revír.

Po pánech ze Salisbury se vystřídalo několik dalších majitelů ostrova, než v roce 1891 koupil Rùm George Bullough, bohatý průmyslník, producent zemědělských sklízecích strojů z Accringtonu v Lancashireu. To byl počátek změn života na ostrově. V letech 1897 - 1901 George Bullough nechal u zátoky na východním pobřeží Rùmu postavit rozlehlý lovecký zámek Kinloch. Výstavba zámku byla završena v roce 1902 vybudováním vodní elektrárny a zavedením elektřiny, čímž se Rùm stal po Glasgowu v pořadí teprve druhým místem ve Skotsku, disponujícím touto vymožeností.[6] Na ostrově tehdy žilo 60 - 70 lidí, vesměs pasáků ovcí a dalších sloužících a zaměstnanců majitele panství. George Bullough však na zámku pobýval zpravidla jen několik týdnů v roce během lovecké sezóny, kdy sem zval různé vlivné a urozené hosty a zároveň bránil přístupu veřejnosti, díky čemuž Rùm získal na počátku 20. století pověst "zakázaného ostrova".[7] Rezidenci doplňovalo golfové hřiště a hřiště na squash, voliéry s exotickým ptactvem a jezírka, obývaná želvami a krokodýly. Byly zde také skleníky, v nichž se pěstovaly fíkovníky, broskvoně a vinná réva. V době největší slávy  působilo na zámku a v jeho okolí na 100 sloužících, přičemž kolorit dotvářelo 14 zahradnických pomocníků oděných v kilty. Od 20. let 20. století však zájem majitele o ostrov postupně upadal a v roce 1939 Rùm zdědil jeho syn, rovněž nesoucí jméno George Bullough. Po 1. březnu 1957, kdy lady Monica Bullough prodala Rùm organizaci Nature Conservancy Council, byla již o pouhý měsíc později - 4. dubna 1957 - na ostrově vyhlášena přírodní rezervace a veškerá hospodářská a zemědělská činnost zde byla utlumena.[7] V průběhu posledních 40 let 20. století, od roku 1961 do roku 2001, klesl počet obyvatel ostrova ze 40 na 22.[8]

Zajímavost

Přejmenování ostrova v poangličtělé podobě na Rhum, které bylo používáno prakticky po celé 20. století, prosadil majitel tohoto ostrova baronet sir George Bullough (1870 - 1939), kterému se nezamlouvalo, že by měl být titulován jako Laird of Rum, čili doslova "pán z rumu" (pozn.: "laird" byl ve Skotsku titul pro majitele velkého panství, odpovídající anglickému titulu "esquire").

Odkazy

Reference

  1. Isle of Rum layered intrusion [online]. Fort William: Lochaber Geopark [cit. 2016-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-30. (anglicky)
  2. Lochaber Geopark Association [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-14. (anglicky)
  3. Globální síť geoparků UNESCO a Síť evropských geoparků [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
  4. [Scottish Deer Are Culprits in Bird Killings. National Geographic, 25. 8. 2003 Dostupné online
  5. Rum National Nature Reserve [online]. Scottish Natural Heritage [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Human History [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-07. (anglicky)
  7. Recent History [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Počet obyvatel na skotských ostrovech v letech 1961 až 2001 (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.