Mšička révokaz

Mšička révokaz (Viteus vitifoliae[1], příp. Viteus vitifolii[1][2] nebo synonymum Dactylosphaera vitifolii Shim.[3]) je hmyz z čeledi Phylloxeridae. Je to jeden z nejnebezpečnějších škůdců vinné révy. Zejména ve starší literatuře bývá chybně[3] označován jako Phyloxéra[2] (Phylloxera vastatrix[4]). Phylloxera je totiž jiný rod druhů cizopasících na dubech.[3]

Mšička révokaz
Mšička révokaz (Viteus vitifoliae)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Řád	polokřídlí (Hemiptera)
Čeleď	Phylloxeridae
Rod	mšička (Viteus)
Binomické jméno
Viteus vitifoliae (Fitch, 1855)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kořen révy napadené révokazem

Mšička saje na kořenech révy a způsobuje jejich uhnívání, v důsledku čehož dochází k úhynu celé rostliny. Tato mšice na přelomu 19. a 20. století zdecimovala vinice v celé Evropě. Nejdříve se objevila ve Francii, kam byla kolem roku 1860 zavlečena z Ameriky pravděpodobně spolu s okrasnou americkou révou (Vitis labrusca). Během 20 let zničila 1 milion hektarů francouzských vinic čímž způsobila pokles národního důchodu o 900 milionů franků.[2] Později se révokaz rozšířil po celém kontinentu, na Moravě se objevil poprvé v roce 1890 v Šatově. Révokazová kalamita způsobila likvidaci většiny vinic a musely být hledány cesty, jak tomuto škůdci čelit. Jako nejúčinnější se nakonec ukázalo štěpování odrůd evropské révy na odolné podnože vyšlechtěné z révy americké. Protože jsou vinice stále révokazem napadeny, i v současnosti je nutné používat sazenice, které jsou vůči němu odolné.[2] Mšička révokaz je v současnosti karanténním druhem.