Ráz těles

• Ráz (dokonale) pružný - celková pohybová energie posuvného pohybu srážejících se těles ${\displaystyle E_{\mbox{k}}=\sum _{i}{\frac {1}{2}}m_{i}v_{i}^{2}}$ se nezmění. Dobrým přiblížením je srážka ocelových nebo gumových koulí.
• Ráz nepružný - celková pohybová energie posuvného pohybu těles ${\displaystyle E_{\mbox{k}}}$ se změní; zpravidla se zmenší o nárůst vnitřní energie soustavy: makroskopická soustava se zahřeje nebo nevratně zdeformuje. Při dokonale nepružné srážce dvou těles mají po srážce obě tělesa stejnou rychlost (nepohybují se vůči sobě). Příkladem je srážka dvou hrud bláta.
• Ráz částečně pružný - pohybová energie posuvného pohybu těles se částečně zmenší; je to přechodový případ mezi dokonale pružnou a nepružnou srážkou.

Mírou pružnosti rázu je činitel restituce ${\displaystyle k}$ (vzpruživost[1], koeficient restituce) daný poměrem skutečné vzájemné rychlosti srazivších se těles ku rychlosti, kterou by měla stejná tělesa po dokonale pružné srážce. Při dokonale nepružné srážce je ${\displaystyle k=0}$. Má rozměr 1 (je bezrozměrný), proto jde o činitel, nikoli součinitel.

Při makroskopických srážkách bývá pravidelně ${\displaystyle 0\leq k<1}$. Případná kinetická energie rotačního pohybu se zpravidla započítává do vnitřní energie. Při mikroskopických srážkách může také vzrůst energie postupného pohybu na úkor rotační či energie vzbuzených stavů; pak mluvíme o srážce superelastické, ${\displaystyle k>1}$.

• Pohybová energie se může změnit (na úkor změny vnitřní energie), kdežto hybnost i moment hybnosti se zachovávají vždy (u mikroskopických srážek s uvážením spinu částic).
• Rázem těles se zabýval český renesanční lékař a vědec Jan Marek Marci původem z Lanškrouna.[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu srážka na Wikimedia Commons