Quido Záruba

Quido Záruba, narozen jako Quido Pfeffermann, psán též Quido Záruba-Pfeffermann[1][p 1] (18. června 1899, České Budějovice[2] – 8. září 1993, Praha) byl český stavební inženýr, geolog a vysokoškolský pedagog, zakladatel československé školy inženýrské geologie.

Quido Záruba
Narození18. června 1899
České Budějovice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. září 1993 (ve věku 94 let)
Praha
Československo Československo
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povolánígeolog, stavební inženýr a vysokoškolský učitel
RodičeJosef Záruba-Pfeffermann
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pamětní deska na budově ČVUT, Trojanova 13, Praha - Nové Město

Život

Narodil se v jihočeské rodině stavitele a astronoma Josefa Záruby-Pfeffermanna a jeho manželky Marie, rozené Janáčkové (1870–??). Quido byl nejstarší z osmi dětí. Okolo roku 1910 se rodina přestěhovala do Bubenče (dnes Praha).[3]

Quido Záruba-Pfeffermann vystudoval inženýrské stavitelství na ČVUT v Praze. Otcova firma se podílela na stavbě význačných budov v Praze, později vodního díla Štěchovice i československého pohraničního opevnění. Quido v ní zřídil a vedl oddělení geologického průzkumu. To se později stalo jádrem předního pracoviště inženýrskogeologického průzkumu u nás. Zájem o geologii ho přivedl v 30. letech 20. století na přírodovědeckou fakultu Karlovy university, kde se habilitoval na docenta. Docenturu získal v roce 1936 i na ČVUT, kam byl po znovuotevření vysokých škol v roce 1945 povolán, aby zajistil výuku geologie pro budoucí stavební inženýry a kde byl v roce 1946 jmenován profesorem. V té době rodina ze svého jména vypustila německy znějící část. V únoru 1948 byla firma znárodněna. Quido Záruba se pak věnoval výuce, založil československou školu inženýrské geologie, spočívající v aplikaci geologických oborů bezprostředně na stavbách, především tunelů a přehrad. Kolem sebe vychoval postupně řadu specialistů, uplatňujících znalosti geologických poměrů při projektování a realizaci především inženýrských staveb.

Jako odborník s velkou praxí byl povolán na stavby u nás i v zahraničí, kde radil při zdolávání geotechnických problémů. Po vzniku Československé akademie věd se stal členem - korespondentem, později akademikem. V roce 1968 se stal prvním voleným prezidentem nově vzniklé mezinárodní asociace inženýrských geologů IAEG.

Publikoval stovky článků a referátů, vyšlo mu několik monografií v řadě českých, ale i cizojazyčných vydání (anglicky, německy, rusky, rumunsky, japonsky).

Zemřel 8. září 1993. Pohřben byl na Bubenečském hřbitově.

Hrobka rodiny Zárubovy na Bubenečském hřbitově

Dílo
  • Výzkumné práce geologické v inženýrském stavitelství (1932)
  • Geologické poměry vnitřní Prahy (1948)
  • Inženýrská geologie, + V. Mencl (1. vydání 1954)
  • Technická petrografie, + J. Vachtl (1. vydání 1952)
  • Geologie přehrad na Vltavě, + kolektiv (1967)
  • Sesuvy a zabezpečování svahů. + V. Mencl (1. vydání 1969)
  • Základy geologie a petrografie pro stavební fakulty, + J. Vachtl a M. Pokorný (1972)

Odkazy

Poznámky
  1. Záruba bylo rodné příjmení babičky z otcovy strany.

Reference
  1. Úmrtní ozn. otce ing. Josefa Záruby-Pfeffermanna. Lidové noviny. 27. 5. 1938, s. 10. Dostupné online.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Mikuláše v Českých Budějovicích
  3. Policejní přihlášky, Praha, rodina Josefa Pfeffermanna

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.