LT vz. 35

LT vz. 35 byl československý lehký tank vyvinutý firmou Škoda v polovině třicátých let 20. století. Na jeho sériové výrobě se od roku 1935 kromě firmy Škoda podílela též pražská továrna ČKD (v rámci licence). Po obsazení Československa byla značná část tanků vz. 35 převzata německou armádou. Ta jej do výzbroje zařadila pod označením Panzerkampfwagen 35(t).

LT vz. 35
Pz 35(t) v Bělehradském
vojenském muzeu
Typ vozidlalehký tank
Země původu Československo
Historie
VýrobceŠkoda, ČKD
Návrh1935
Období výroby1936–1940
Vyrobeno kusů434 (včetně
variant R-2, T-11)
Ve službě1936–1950?
Základní charakteristika
Posádka3 -4 (velitel-střelec, řidič, radiotelegrafista/střelec
z kulometu) ,v roce 1938 byl doplněn do osádky střelec z kanónu
Délka4,9 m
Šířka2,06 m
Výška2,37 m
Hmotnost10,5 tun
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování12–35 mm (nýtované a šroubované pláty)
Hlavní zbraň37mm kanón
Škoda A3
Sekundární zbraně2× 7,92mm kulomet
ZB-35 nebo ZB-37
Pohon a pohyb
Pohonzážehový vodou chlazený řadový čtyřválec
Škoda T 11
120 hp (88 kW)
Odpruženílistové pružiny
Max. rychlost34 km/h na silnici
Poměr výkon/hmotnost12 hp/t
Dojezd190 km na silnici
120 km v terénu
LT vz. 35 vyfotografovaný ještě v americkém United States Army Ordnance Museum v Aberdeenu. Tento stroj byl darován do ČR.

Obecně byl LT vz. 35 hodnocen jako kvalitní, leč nepříliš dokonalý (zejména pro problémy s příliš komplikovaným a poruchovým podvozkem) a od roku 1939 jej Němci začali nahrazovat zástupcem další generace československých lehkých tanků – typem LT vz. 38 (v německé terminologii Pz 38(t)).

LT vz. 35 jako Pz 35(t) bojoval v řadách Wehrmachtu v Polsku a při francouzském tažení, 155 strojů se účastnilo prvních fází útoku na SSSR, zde však bylo zřejmé, že již nejsou schopny plnit své úkoly tváří v tvář technicky vyspělejším zbraním nepřítele a byly záhy staženy z první linie. Mnoho tanků PzKpfw 35(t) bylo v dalším průběhu války přestavěno na muniční vozidla a další podpůrné prostředky. Kromě Wehrmachtu byl ve druhé světové válce tento tank nasazen např. na Slovensku a v Rumunsku. Během Slovenského národního povstání bylo 12 tanků použito při stavbě pancéřových vlaků.

LT vz. 35 dokázal překonávat překážky o následujících rozměrech: stěny 80 cm, brody 90 cm a okopy 200 cm.

Hlavní zbraň tanku tvořil ÚV37mm kanón vz. 34ÚV (firemní označení Škoda A-3) s drážkovanou hlavní L/40 (německé značení 3,7cm KwK 34(t) L/40) se zásobou 80 nábojů. Náměr děla byl −10 stupňů až +25 stupňů. Sekundární výzbroj tvořily dva kulomety ZB 35 nebo 37 (německé značení MG 35(t) nebo MG 37(t)) s 2 500 náboji.

Dochované kusy

LT vz. 35 se dodnes dochoval jen v několika kusech. První kus (v Rumunsku používaný pod označením R-2) vlastní Rumunské Národní vojenské muzeum v Bukurešti.[1] To má ve svých sbírkách také jeden kus verze R-2 TACAM, tedy R-2 přestavěný na stíhač tanků vyzbrojený kořistným ruským kanónem ZIS-3 ráže 76,2 mm. Další dva kusy se nachází v srbském Bělehradu a v Bulharsku.

Tank čísla 13.826 se dochoval zabudovaný v tankovém voze pancéřového vlaku IPV I Štefánik v Múzeu SNP v Banskej Bystrici.

Poslední a nejzachovalejší exemplář tanku LT vz. 35 byl mnoho let vystaven v americkém muzeu United States Army Ordnance Museum v Aberdeenu. Tento stroj převzala československá armáda 15. září 1937. Když byla 23. září 1938 vyhlášena mobilizace, sloužil v jižních Čechách a později na Slovensku. Po vzniku protektorátu byl převzat Wehrmachtem[2] a na konci války ukořistěn Američany. V roce 2008 ho americké muzeum darovalo Vojenskému historickému ústavu. Tank prošel generální rekonstrukcí a byl v roce 2011 uveden do provozuschopného stavu.

Odkazy

Reference
Československý tank LT vz. 35
  1. RAJLICH, Jiří. Rumunské Národní vojenské muzeum. HPM. 1998, roč. 8, čís. 11, s. 31–32. ISSN 1210-1427.
  2. BUŠKOVÁ, Markéta. Tank dorazil do Lešan. MF Dnes. 18. říjen 2008, s. B2.

Externí odkazy
Pz 35(t) v Bělehradském vojenském muzeu s chybějícími lafetami pro kulomety ZB37
Tankový vůz pancéřového vlaku IPV I Štefánik se zabudovaným tankem LT vz. 35 v Múzeu SNP v Banskej Bystrici
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.