Pyroklastický sediment

Pyroklastický sediment (jiné názvy: pyroklastická hornina, pyroklastikum) je usazená hornina sopečného původu, produkty sopečných explozí, které nebyly dále přemístěny (na rozdíl od epiklastických sedimentů). Zrna pyroklastických sedimentů (pyroklasty) tvoří kusy krystalů, vulkanického skla a hornin.[1] Doporučení IUGS definuje pyroklastické uloženiny jako nahromadění pyroklastů, které může být jak zpevněné, tak i nezpevněné, 75 % jejich objemu přitom musí tvořit napadané pyroklasty.[2] Termín pyroklastická hornina se používá pro zpevněnou tefru.[3]

Vrstvy tefry u Weibernu v pohoří Eifel

Termín pyroklastický materiál zavedl americký geolog L. Pirsson roku 1915.[4]

Klasifikace

Pyroklastický materiál mohou tvořit jednotlivé krystaly, kousky sopečných hornin ale i podloží (litické fragmenty), pemza - "zpěněná", vysoce porézní hornina. Velikost částic pyroklastických hornin se může pohybovat od nejmenších částic s průměrem několik mikronů až po bloky velikosti řádově několik metrů.

Zrnitostní klasifikace pyroklastických sedimentů[5]
Průměr klastůOznačeníNezpevněné: tefryZpevněné: pyroklastické horniny
> 64 mmblok, pumaaglomerátaglomerát, pyroklastické brekcie
<64 mmlapillilapillová tefralapillový tuf,
<2 mmhrubozrnný popelhrubozrnný popelhrubozrnný tuf
<0,063 mmjemnozrnný popel (sopečný prach)jemnozrnný popeljemnozrnný tuf

Vznik

Pyroklastické uloženiny jsou typické pro pliniovské erupce (Vesuv), nebo freatomagmatické erupce. Pyroklastika vznikají spadem vulkanického popela, lapil, pum a bloků, které byly uvolněny ze sopky při erupci. Při usazování se mohla smíchat s rozdrcenými fragmenty okolních hornin, ty však nemohou tvořit více než 25 % materiálu. Takové jevy jsou zvlášť typické pro explozivní erupce na souši, méně ve vodě. Explozivní vulkanismus je nejčastější u viskózních (kyselých a intermediálních) lávach, protože řídké (bazické) lávy mají spíše tendenci téci ve formě lávy.[6]

Při explozivních erupcích na svazích sopek běžně vznikají pyroklastické proudy. Suspenze horkých plynů a vulkanického materiálu, které se pohybují dolů svahem sopky a mohou mít katastrofální devastující účinky.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pyroklastický sediment na slovenské Wikipedii.

  1. LABOVÁ, Z. Pyroklast, Slovenská terminologická databáza [online]. juls.savba.sk, 19.9.2009 [cit. 2010-02-22]. Dostupné online. (slovensky)
  2. Le Maitre (Editor), 2002, Igneous rocks A Classification and Glossary of Terms Recommendations of the International Union of Geological Sciences Subcommission on the Systematics of Igneous Rocks. Cambridge University Press, Cambridge, s. 9
  3. Friedman, G. M., 2003, Classification of sediments and sedimentary rocks. in Middleton, G.V. (Editor), Encyclopedia of Sediments and Sedimentary Rocks. Kluwer Academic Press, Dordrecht, s. 134
  4. Pirsson, L., 1915, The Microscopical Characters of Volcanic Tuffs — a Study for Students. American Journal of Science, 4, 40, s. 191 - 211
  5. Heiken, G., Wohletz, K., 1985, Volcanic Ash, University of California Press;, s. 246
  6. PETRÁNEK, J. Pyroklastické horniny, On-line geologická encyklopedie [online]. geology.cz, 2007 [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.