Pyramida Lepsius č. I

První průzkumy pyramidy Lepsius č. I uskutečnil roku 1837 John Shae Perring, který se domníval, že pyramida patří panovníkovi 1. dynastie Džerovi. Výzkumy zde vedl i Howard Vyse.[1][2] V roce 1842 hrobku zkoumal Karl Richard Lepsius, podle něhož dostala hrobka jméno a který ji katalogizoval do svého pyramidového seznamu pod číslem I. Pyramida byla v období jeho výzkumů 17 metrů vysoká a Lepsius odhadl její původní výšku na přibližně 145 metrů. Lepsius při tom uvádí, že zřícenina byla průběžně rozebírána lupiči kamene.[1][3] Iorwerth Eiddon Stephen Edwards stavbu považoval za zříceninu mastaby.[4] Ve 20. letech 20. století se hrobkou zabýval Fernand Bisson. Podrobný a komplexní výzkum hrobky probíhal mezi lety 1985 až 1986 pod vedením Nabila Svelima.[1][5]

Pohled na severozápadní stranu pyramidy Lepsius č. I

Až doposud nemohla být pyramida Lepsius č. I připsána žádnému faraonovi. Nebyly zde nalezeny žádné nápisy ani artefakty, které by umožňovaly vytvořit závěry o jejím stavebníkovi. Někdy je tato hrobka připisována faraonovi Hunejovi.[1][5]

Nabil Svelim hrobku datuje do období konce 3. dynastie, a považuje jí za pyramidu. Domnívá se, že jádro stavby tvořil z jedné čtvrtiny skalnatý pahorek. Proti těmto domněnkám však existuje řada námitek. Pyramidy Staré říše byly obvykle postaveny na vyvýšeném, dominantním místě, což Pyramida Lepsius č. I ani zdaleka nesplňuje. Stojí totiž na samém okraji povodňové zóny Nilu. Dále jsou zarážející tři desítky skalních hrobek ze 6. a 5. dynastie, které se nacházejí ve skalním pahorku, jenž měl být podle Svelima součástí pyramidy. Je velmi nepravděpodobné, že hrobka byla během 4. dynastie tak rozsáhle zničena, aby v jejím nitru mohlo vzniknout celé rozsáhlé pohřebiště.[1][5]

Podle Svelima byla hrobka pyramida a čtvrtinu jejího jádra tvořil skalní pahorek. Proti těmto domněnkám však existuje řada námitek, které jsou uvedeny v předchozí kapitole. Svelim uvádí, že pyramida měla úhel sklonu 75° až 76°. Délka strany pyramidy mohla být 215 metrů a výška v době dokončení pyramidy 107,5 až 150,5 metrů. Pyramida Lepsius č. I se proto zřejmě velmi podobala Rachefově pyramidě. Do skalního jádra byla podle Svelima vytesána pohřební komora se čtvercovou základnou 5,5 metru a výškou 5 metrů. Komoru se severní stranou stavby spojoval koridor s úhlem sklonu 25°. Nenacházely se zde zřejmě žádné jiné komory ani galerie.[2][5]