Pustý zámek (hrad, okres Česká Lípa)
Pustý zámek u Zakšína (německy Wüstes Schloss) je zřícenina skalního hradu jižně od Zakšína u Dubé v jižní části okresu Česká Lípa, na území chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Pustý zámek | |
---|---|
Skalní hrádek u Zakšína | |
Základní informace | |
Sloh | gotická architektura |
Výstavba | 1319 |
Současný majitel | Stát |
Poloha | |
Adresa | Dubá, Česko |
Souřadnice | 50°30′42,81″ s. š., 14°29′54,9″ v. d. |
Pustý zámek | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 44894/5-3418 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Archeologicky získané zlomky keramiky na lokalitě pochází ze druhé poloviny třináctého až počátku čtrnáctého století a později z doby okolo roku 1400. Je tedy možné, že hrad existoval ve dvou obdobích, mezi kterými nebyl osídlen a zpustl.[2]
Historie hradu bývá spojována se vsí Zakšín, o níž pochází první písemná zmínka z roku 1402, kdy vesnice patřila k panství hradu Čap. Ten poté zřejmě zanikl a Václav Berka z Dubé začal používat přídomek ze Zakšína. Je proto možné, že hrad u Zakšína nahradil opuštěný Čap. Okolo roku 1430 Zakšín zdědil Václavův syn Aleš, který používal stejný přídomek jako otec, přestože sám sídlil v Kuřívodech. Od roku 1460 je Zakšín uváděn už pouze jako vesnice, kterou Berkové koncem patnáctého století[3] připojili k panství Starého Berštejna.[4]
Stavební podoba
Staveništěm hradu se stala klesající pseudoostrožna budovaná turonskými pískovci. Hradní budovy byly částečně zahloubené do skály a v nadzemních konstrukcích převažovalo dřevo. Použití zdiva je doloženo pouze na západní straně předposledního skaliska, kde nejspíše sloužilo k vyrovnání terénu.[5] Hrad tvoří tři samostatné skalní bloky, které od skalního masivu odděluje jeden až dva metry hluboký a na dně dva metry široký příkop.[5]
Hradní jádro se dělí na tři oddíly. První sloužil pouze obranným účelům a od druhého oddílu jej odděluje další příkop široký až osm metrů. Příkop využil přirozenou rozsedlinu a v místě vstupu byl zúžen o tři metry ponecháním mohutného soklu. Přístup do druhého oddílu umožňoval padací most, po němž se dochovala jáma pro závaží. Druhý a třetí oddíl odděluje pouze skalní spára.[5] Další opevnění bylo převážně dřevěné, ale nelze vyloučit, že v některých místech mohla stát i kamenná hradba.[6]
Z budov se dochovaly ve skále vysekaná podvalí a draže pro ukotvení trámů. Na druhém oddílu jsou patrné podvalí pravoúhlé stavby, nezřetelné stopy jiné čtyřboké stavby a okrouhlý objekt, který mohl sloužit jako cisterna na vodu. Velké podvalí na třetím oddílu má lichoběžníkový půdorys. Hypoteticky může se může jednat o pozůstatek obytné stavby, zatímco podvalí na druhém oddílu může být základem věže. Na třetím oddílu se nachází také menší podvalí s půlkruhovým závěrem a prostorem zcela zahloubeným do jižní stěny. Budova v jeho místech mohla sloužit jako kaple nebo kuchyně s pecí.[6]
Přístup
Pozůstatky hradu jsou přístupné po červeně značené turistické trase, která vede ze Zakšína k rozcestí Rač a dále do Nedvězí.[7]
Odkazy
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-22]. Identifikátor záznamu 157295 : hrádek Pustý zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Gabriel a Panáček 2000, s. 155.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Zakšín (Pustý zámek) – hrad, s. 529.
- Gabriel a Panáček 2000, s. 25.
- Gabriel a Panáček 2000, s. 152.
- Gabriel a Panáček 2000, s. 154.
- Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2021-07-17]. Dostupné online.
Literatura
- GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav, 2000. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo. ISBN 80-7203-295-X. S. 25, 152–155.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pustý zámek na Wikimedia Commons