Purkrabský pivovar

Význam domů v nynější ulici Na Perštýně byl podtrhován polohou u jedné z nejdůležitějších komunikací ve středověké Praze – spojnici Pražského hradu i staroměstských tržišť a Vyšehradu. Tomu odpovídalo i umístění brány Sv. Martina ve staroměstských hradbách budovaných ve 13. století právě do míst dnešní křižovatky Národní třídy se Spálenou ulicí. Také v místě nynějšího domu odborníci předpokládají románskou zástavbu, ale archeologickým výzkumem se to dosud nepodařilo ověřit. Zachovaná sklepení domu jsou částečně gotického původu. V té době se na nynější široké parcele nacházely dva měšťanské domy, nejspíše oddělené průjezdem do dvorů.

V 15. a 16. století byl dům upravován pro pivovarský provoz. V roce 1641 jej Jaroslav Bořita z Martinic koupil pro purkrabství Pražského hradu, které objekt vlastnilo až do 19. století – proto také název Purkrabský pivovar. Při barokních úpravách bylo kolem roku 1730 doplněno křídlo při jižní hranici parcely.

Roku 1848 dostal dům spolu se zvýšením o dvě patra v zásadě svou nynější pozdně klasicistní podobu.

V roce 1893 byla oddělena severovýchodní část pozemku, kde vznikly tři nové činžovní domy při ulici Skořepka. Po roce 1900 bylo nadstavěno patro, a okna a interiéry domu byly doplněny zajímavými secesními prvky (dochovány jsou např. prosklené interiérové dveře).

Od devadesátých let 19. století zde vedle pivovaru ještě sídlilo vydavatelství Jaroslava Pospíšila ml., které se v roce 1942 odstěhovalo do Mikulandské ulice (čp. 132, Nové Město).[3]

Půdorysně se zalamující uliční průčelí domu svědčí o složitém stavebním vývoji budovy za jednotně pojatou fasádou. Přízemí je zvýrazněno novými výkladci obnovenými podle původních vzorů. Střízlivě členěné klasicistní průčelí je zpestřeno okny s drobnými tabulkami ve stylu druhého rokoka (novodobé repliky).

Dvorní křídla v jižní části budovy jsou dostupná otevřenými pavlačemi. Místnosti přízemí jsou většinou klenuté, v patrech plochostropé.