Pupava bezlodyžná

Pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých. V roce 1997 se stala německou Rostlinou roku.

Pupava bezlodyžná
Pupava bezlodyžná (Carlina acaulis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta )
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleďbodlákové (Carduoideae)
Rodpupava (Carlina)
Binomické jméno
Carlina acaulis
L., 1753
Poddruhy vyskytující se v ČR
  • pupava bezlodyžná pravá (Carlina acaulis acaulis)
  • pupava bezlodyžná prodloužená (Carlina acaulis caulescens)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma

  • zaječí řepka[1]

Popis

Bylina s velmi krátkou lodyhou, nevětvenou a hustě listnatou. Květní úbor sedí uprostřed přízemní růžice. Podlouhlé listy, 1-2krát peřenoklané, jsou nestejně ostnitě zubaté, bodlinaté a tuhé. Úbory mají vnější zákrovní listeny lupenité, vnitřní suchomázdřité, tuhé a ostře špičaté, na líci bílé, na rubu žlutavé. Jednotlivé trubkovité květy jsou až 17 mm dlouhé, bělavé nebo růžové. Plody (nažky) jsou až 5 mm dlouhé a mají pérovitě štětinatý chmýr. Kořeny dosahují hloubky až 4 metrů.[2]

Kvete od července do září, opylována je hmyzem.

Rozlišují se dva poddruhy:[3]

  • Carlina acaulis subsp. acaulis – květenství má přisedlé
  • Carlina acaulis subsp. simplex – květenství s krátkým stonkem

Výskyt

Roste ve střední, jihovýchodní a východní Evropě a na Kavkaze. Vyskytuje se až do nadmořské výšky 2800 metrů. V Česku je hojná na suchých lukách, pastvinách, mezích, křovinatých stráních.

Účinné látky a působení

Obsahuje silici (1,25 %) s hlavní složkou karlinaoxidem s antibakteriálním účinkem a karlinenem, dále třísloviny, pryskyřici a 18–20% inulinu. Někteří autoři připisují droze účinný enzym neznámého složení. Působí diaforeticky a diureticky a povzbuzuje chuť k jídlu.

Pupava byla kdysi slavnou drogou a pěstovala se v klášterních zahrádkách.[zdroj?!]

Pupavu je možno po odstranění nažek a listů konzumovat. Jí se bílá podsada úboru. Struktura je podobná kedlubně, zatímco v chuti je cítit inulin (jako u topinamburů) s mírným ovocným nádechem.

Reference

  1. Poohlédněte se po zaječí řepce. Témata [online]. 2004-11-10 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. (česky)
  2. Wurzelatlas: Carlina acaulis. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (německy)
  3. Flora Europaea: Carlina acaulis. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.