Puklice švestková

LECACO[2]

Samičky žijí na kůře větvích, kde lze pozorovat jejich 4 - 6 mm dlouhé, oválné, vysoce vyklenuté, tmavě hnědé samičí štítky.[3]Samečci jsou okřídlení, dlouzí 2,2 mm načervenalí nebo nahnědlí, mají jeden pár křídel. Larvy bývají elipsovitého tvaru, zelenožluté, později cihlově červené, pohyblivé.[4]

Rod slivoň, akát, javor, dub, angrešt, a mnoho dalších dřevin.

Organismy kryté kulatým štítkem přisáté na větvičkách. Listy potřísněné medovicí, později rozvoj černí na listech a větvích.

Krnění, usychání a odumírání větví. Larvy a samičky podněcují svým sáním tvorbu nekróz. Plody napadených dřevin bývají drobné, nedostatečně vyzrálé. V některých letech se přemnožuje.

Přezimují larvy 2. vývojového stupně, na kůře hostitelských dřevin, nebo skryté mělce v půdě. Na jaře se larvy rozlézají a přisávají se na větve, nejčastěji na mladé letorosty s hladkou pokožkou. Po 2. svlékání ztrácejí nohy i tykadla a tvoří štítek. V průběhu května a června kladou samičky pod ochranu svých štítků několik set až 1000 vajíček. Vajíčka jsou bílá, oválná a měří cca 0,3 mm. Vylíhlé larvy opouštějí štítky a přelézají na listy, kde, na zpravidla spodní straně, méně často na líci listů, nebo větvičkách sají. Koncem léta se larvy 2. stupně po 1. svlékání stěhují do zimních úkrytů. Obvykle na větve či kmeny, kde přezimují. Po přezimování obsazují jednoleté větve, kde se přisají a po druhém svlékání dokončí svůj vývoj.[5] [6][3]

Lesy, parky, zahrady. Mezofilní a polyfágní druh. Obývá stromy, keře i byliny. Lze jej nalézt na listech, větvích, kmenech a výjimečně na plodech.

S půdou.

Při překročení prahu škodlivosti ošetření insekticidy.[7] Vhodnou prevencí je volba selektivních insekticidů a ozeleněním sadů a vinic k podpoře přirozených nepřátel patogena. Doporučeno je pálit opadané listí.