Pseudohalucinace
Pseudohalucinace je klamný vjem vzniklý bez reálného podnětu v bdělém stavu. Na rozdíl od halucinace si je postižený při pseudohalucinaci po celou dobu trvání vjemu vědom, že jde o klam, neodpovídající vnější realitě.
Příkladem v psychiatrii může být "slyšení hlasů v hlavě", oproti pravým halucinacím, kde by spíše šlo o "mluvení s osobami, které ostatní nevidí".
Pseudohalucinace mohou často nastat například užitím psychedelik nebo disociačních drog. Pokud někdo mluví o halucinacích po požití těchto látek, pravděpodobně se ve skutečnosti jedná o pseudohalucinace.
Tento termín není v psychiatrii příliš oblíben, jelikož je považován za nejednoznačný.
Pokud se pseudohalucinace odehraje během REM fáze spánku, označujeme ji jako hypnagogickou.
Akuse hudby
Jedním příkladem pseudohalucinace je akuse hudby, stav, kdy má člověk pocit, že zvnějšku slyší hrát hudbu, přitom si je však vědom přeludu. Jde o poměrně vzácný jev, který častěji mohou pozorovat lidé se sluchovou vadou a zřejmě také s určitými hudebními vlohami. Vyvolání jevu také podporuje hlučné prostředí, únava a stresující situace. Akusím hudby často podléhal například Bedřich Smetana. Hudba, kterou člověk slyší, může být v podstatě jakéhokoli druhu, někdy je člověku příjemná, jindy nikoli, někdy je člověk schopen hudbu do jisté míry ovládat. Jev zpravidla nelze vyvolat vůlí a po nějaké době sám odezní.
Hypnagogické halucinace
Dalším příkladem pseudohalucinace jsou hypnagogické halucinace. Jsou to nereálné vjemy vznikající během REM fáze spánku, často probíhají v souvislosti se spánkovou paralýzou.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pseudohallucination na anglické Wikipedii.
Literatura
- VONDRÁČEK, Vladimír; HOLUB, František. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava: Columbus, 1993. ISBN 80-7136-030-9. S. 37–38.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu pseudohalucinace na Wikimedia Commons
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.