Pseudodipteros

Pseudodipteros má, stejně jako dipteros, sloupovou halu, peristasis, hlubokou na dvě osové vzdálenosti mezi sloupy. Z venku vypadá jako dipteros, vnitřní sloupořadí je však vynecháno. Vznikl tak ochoz jako velkorysá hala, která podle Vitruvia (3, 3, 8-9) umožnila velkému počtu lidí trávit čas uvnitř budovy i v hale ochozu.

Vitruvius (3, 3, 8) připisuje vynález pseudodiptera působení architekta Hermogenese ve 2. století před Kristem. V Messe na ostrově Lesbos a v Chryse ve Troadě (Apollonův chrám Smintheus) existují dva chrámy pseudodipteroi (množné číslo slova pseudodipteros), které mohly vzniknout během života Hermogenese, pokud nejsou dokonce ještě starší. Nejznámějším příkladem tohoto typu chrámu je však chrám bohyně Artemis Leukophryne v Magnesii na Mäandru, který Hermogenes navrhl i postavil. Tato iónská stavba vznikla začátkem 2. století před Kristem. Měla 8 × 15 sloupů a v čelní straně byly jejich osové vzdálenosti zvětšeny. To odráží vliv archaických dipteroi, které obvykle také měly ve středu zvětšenou osovou vzdálenost sloupů. Dokonce i v pronaosu tohoto chrámu se znovu opakuje vynechání vnějšího sloupu. Zůstaly tam pouze naprosto nezbytné sloupy pro zastřešení, každý druhý sloup byl odstraněn. Dalším příkladem tohoto typu chrámu je Hekateion v Lagině z konce 2. století před naším letopočtem, který jako jediný pseudodipteros neměl žádný opistodom a jeho 8 × 11 sloupy jsou velmi mohutné.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pseudodipteros na německé Wikipedii.

• Thekla Schulz (vyd..): Dipteros und Pseudodipteros. Bauhistorische und archäologische Forschungen (mezinárodní konference 13.-15. listopad 2009 na Vysoké škole Regensburg). BYZAS 12. Ege Yayinlari, Istanbul 2012, ISBN 978-605-5607-74-6.
• Wolfram Hoepfner, Ernst-Ludwig Schwandner (vyd.): Hermogenes und die hochhellenistische Architektur. Mezinárodní vědecká rozprava v Berlíně od 28. do 29. července 1988 v rámci XIII. mezinárodního kongresu klasické archeologie. Mainz 1990, ISBN 3-8053-1122-2, S. 2 ff. S. 30 ff.
• Gottfried Gruben: Die Tempel der Griechen. Hirmer, Mnichov 2001 (5. vydání), ISBN 3-777-48460-1
• Heiner Knell: Architektur der Griechen: Grundzüge. Wiss. Buchges., Darmstadt 1988, ISBN 3-534-80028-1
• Wolfgang Müller-Wiener: Griechisches Bauwesen in der Antike. C.H. Beck, Mnichov 1988, ISBN 3-406-32993-4

• Římská architektura^{[nedostupný zdroj]}
• Egejská, řecká, etruská a římská architektura Archivováno 29. 5. 2020 na Wayback Machine
• Architektura a stavitelství antického řecka