Pryskyřník sardinský

Jedná se o jednoletou rostlinu dorůstající nejčastěji výšky 10–50 cm, kulovitá hlíza na bázi chybí.[2][3] Lodyha je buď olysalá nebo roztroušeně odstále chlupatá, bohatě už odspodu větvená.[2] Listy jsou střídavé, přízemní jsou dlouze řapíkaté, lodyžní jsou s kratšími řapíky až přisedlé. Čepele přízemních listů jsou trojdílné až trojsečné, úkrojky jsou trojlaločné až trojklané, krátce řapíkaté, nepravidelně zubaté.[2][1] Lodyžní listy jsou podobné přízemním, všechny listy jsou oboustranně roztroušeně až hustě chlupaté. Květy jsou světle citrónově žluté, květní stopky jsou hluboce rýhované.[2] Kališních lístků je 5, jsou nazpět sehnuté a ke květní stopce přitisklé, vně roztroušeně chlupaté.[2][4] Korunní lístky jsou světle citrónově žluté, vejčité, nejčastěji 6,5–10 mm dlouhé. Kvete v květnu až v září.[4] Plodem je nažka, která je asi 2,5–3,5 mm dlouhá, hladká nebo hrbolkatá, na vrcholu zakončená krátkým zakřiveným zobánkem, nažky jsou uspořádány do souplodí. Počet chromozómů je 2n=16.[4]

Variabilní druh, ve střední Evropě se rozlišují dva poddruhy, a to pryskyřník sardinský pravý (Ranunculus sardous subsp. sardous), který má olysalé lodyhy a hladké nažky a potom pryskyřník sardinský hrbolkatý (Ranunculus sardous subsp. xatardii), který má lodyhy odstále chlupaté a nažky hrbolkaté.

Pryskyřník sardinský roste téměř po celé Evropě, na sever zhruba po 58° rovnoběžku severní šířky, na východ po jihovýchodní Ukrajinu a Krym. Přesahuje do severní Afriky. Adventivně v Severní Americe.[5] V České republice je to dnes vzácný druh, který roste od nížin po pahorkatiny, je hodnocen jako kriticky ohrožený (kategorie C1).[4] Nejčastěji se s ním na okrajích vlhkých polí, na obnažených dnech a po příkopech.[4]

Trochu podobný je např. pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus), ale to je vytrvalá rostlina, má lodyhu na bázi rozšířenou v hlízu a lodyhu má přitiskle chlupatou, nikoliv lysou nebo odstále chlupatou.[4]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pryskyřník sardinský na Wikimedia Commons