Prybužanská rovina

Prybužanská rovina (bělorusky Прыбужанская раўніна) nebo také Prybužská rovina (bělorusky Прыбужская раўніна) je rovina na západě Brestské oblasti a jihozápadě Hrodenské oblasti Běloruska, přesahuje také na území Polska.

Prybužanská rovina (zeleně) na geomorfologické mapě Běloruska

Prybužanská rovina, západně od města Kamjanca

Hraničí s Vaŭkavyskou vysočinou, Zaharoddzje, Baranavickou rovinou a Brestským Polesím. Od jihozápadu na severovýchod se táhne v délce 140 km, šířka roviny se pohybuje mezi 40 a 75 km, zaujímá rozlohu 5,8 tis. km². Reliéf roviny je vlněný a plochý. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 175—200 metry nad mořem.

Je rozdělena do 2 podrajónů, Naraŭsko-Jasjaldzinskou rovinu a Kamjaněckou rovinu.

Od severu k jihu dochází k postupnému snižování roviny. V linii Šarašova — Pružany se táhne přední (zvaná též čelní či terminální) moréna, která vyznačuje hranici sožského ledovce (viz Bělavěžská grjada). V blízkosti měst Vysokaje a Kamjaněc se nacházejí terminální morény, které představují svahy a hřebeny až o 10 m. Ty jsou odděleny sedlovými sníženinami.

Severní část je charakteristický svým fluviálním a glaciálním (ledovcovým) reliéfem, na jihu od sožské čelní morény se rozkládají dolní písky. Velké rozlohy písčitých rovin jeví patrné stopy opracování větrem. Od západní hranice Běloruska (konkrétně v obci Cichavolja na území Svislackého rajónu) až na východ k městu Bjaroza se táhne široká desetikilometrová nížinná brázda hluboká od 3 do 5 m, která je tvořena paazjerskými jezerně-aluviálními sedimenty.

Severní částí roviny prochází rozvodí mezi řekami povodí Baltského a Černého moře. Největší řekou je Západní Bug (se svým přítokem Ljasnaja) a Pulva. Na území je Prybužanské roviny se nacházejí řeky Bělaja, Naraŭ s Naraŭkou, Jeselda a kanál Viněc.

Podíl lesního porostu je nízký (9,7 %) s výjimkou její severní části, kde se nachází velká část Bělověžského pralesa. Dochované jsou převážně borové lesy. Rovinou prochází jižní hranice rozšíření smrkových masivů v linii Bušmičy — Kamjaněc — Rečyca (v Kamjaněckém rajónu) — Ščarčova — Haradzečna (v Pružanském rajónu). Najdeme zde doubravy s příměsí borovic, smrků, jasanů.

Největším bažinným masivem je bažina Dzikoje, Chareŭská bažina a bažina Dziki Nikar. Obděláváno je 50% území na jihu a 25% na severu. Na území roviny se rozkládá „národní park Bělověžský prales“, hydrologická rezervace Дзікае, Michalinsko-Bjarozaŭská biologická rezervace.