Prostorová epidemiologie

Prostorová epidemiologie je disciplína oboru geografie zdraví, která aplikuje geografické informace, perspektivy a metody ke studiu prostorového rozmístění jevů z oblasti zdraví, nemocí a zdravotnictví. Konkrétně se prostorová epidemiologie věnuje popisu a průzkumu jednotlivých nemocí a jejich různým geografickým variantám s přihlédnutím k demografii, životnímu prostředí, behaviorálním a socioekonomickým specifikům oblasti, ke genetickým faktorům a k infekčním rizikům.

Možnosti uplatnění

Statistické modely nutné k vypracování výzkumu na základě dat prostorové epidemiologie jsou komplexní povahy a jejich analýza by měla být prováděna pouze kvalifikovanými statistiky. Chybná interpretace výsledků a šíření chyb v mapách může vést k neefektivnímu rozhodování a uplatňování nevhodných politických opatření při prevenci šíření nemocí.


Mapování nemocí

  • Mapy nemocí přestavují grafickou reprezentaci složité struktury geografických dat a poskytují rychlý přehled o dané problematice. Používají se především za účelem jednoduché vizualizace rizikových oblastí a pomáhají k alokaci politické a zdravotnické pomoci v nejrizikovějších oblastech.

Geografické korelační studie

  • Korelace prostorových jevů se snaží studovat faktory ovlivňující výsledky v oblasti geografie zdraví. Faktory zahrnují proměnlivost environmentálního prostředí (jeho kvalitu), socioekonomické a demografické statistické údaje (příjem domácností a jejich demografickou strukturu), nebo také volbu životního stylu (nutriční hodnoty stravy). Výhody tohoto přístupu jsou v možnostech aplikace dat, která jsou k dispozici z různých zdrojů pozorování.

Shluky a shlukování nemocí

  • Přestože shluková analýza není nejpřesnější metoda pro prostorovou analýzu, dají se záznamy o shlucích (clusterech) onemocnění, nebo prostorových seskupení výskytu charakteristicky podobných nemocí využít pro sledování zdravotního stavu obyvatelstva v souvislostech a optimalizovat preventivní opatření.

Výzvy do budoucna

Dostupnost a kvalita dat

  • Prostorová epidemiologie je postavena na základě analýz dat, která vizualizuje různými metodami. Sběr dat musí být přesný a optimálně i veřejně dostupný. S nástupem digitalizace dat a specializovaných globálních informačních sítí se volnému šíření informací odstranily překážky. Zlepšení kvality dat může být rovněž dosaženo standardizací postupů v procesu sběru a vyhodnocování dat s ohledem na vhodně použité nástroje a metody.

Ochrana údajů

  • Bezpečné a spolehlivé údaje jsou klíčovým aspektem úspěšného epidemiologického výzkumu. Informace osobní povahy, jako lékařské zprávy, nejsou však veřejně dostupné, proto pro účely epidemiologických analýz lze využívat pouze data dostupná veřejně.

Posouzení přesnosti mapování

  • Rozsah, nebo také prostorová přesnost epidemiologických dat a jejich kvalita jsou nejrizikovější faktory ovlivňující prezentaci epidemiologické analýzy formou mapy. S využitím geografických informačních systémů se možnosti prostorové interpolace dat výrazně zvýšily, přesto je kvalita výsledku přímo závislá na kvalitě zadaných dat.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spatial epidemiology na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.