Propadený zámek

Hradiště u Branova označované jako Na Propadeném zámku nebo Na Zpropadeném zámku[2] poprvé uvedl ve svém díle Jan Erazim Vocel. Josef Ladislav Píč hradiště bez dokladů označil za slovanské. Podle archeologa Josefa Maličkého se jednalo o opevnění z doby laténské.[3] Tomáš Durdík při povrchovém průzkumu lokality nenalezl žádné doklady osídlení a vyslovil domněnku, že opevnění sloužilo jako útočiště obyvatel okolní krajiny v době ohrožení. Archeolog Daniel Stolz na hradišti v roce 2005 získal několik keramických střepů, které mohou pocházet z pozdní doby bronzové.[4] Archeologický výzkum provedený v letech 2006–2007 doložil využití hradiště ve střední a mladší době hradištní. Charakter nově nalezené keramiky neodpovídá dříve nalezeným nádobám z doby laténské, u nichž však není jisté, že pochází z Propadeného zámku. Výzkum také doložil využití plochy hradiště v době halštatské nebo spíše v mladší a pozdní době bronzové.[5]

Hradiště se nachází na ostrožně, která je součástí Křivoklátské vrchoviny, v nadmořské výšce asi 340 metrů[6] přibližně jeden kilometr jihozápadně od Branova.[7]

Povrch ostrožny je rozdělen čtyřmi liniemi valů do pěti částí. První kamenitý val přepažuje nejužší místo ostrožny a dosahuje výšky asi čtyřicet centimetrů. O čtyřicet metrů dál na severovýchod vede mohutnější druhý val, jehož těleso bylo v minulosti poškozeno pravděpodobně těžbou kamene.[8] Josef Ladislav Píč a Tomáš Durdík uvedli, že se jedná o tzv. spečený val. Magnetometrické měření prokázalo založení valu na skalním podloží a kamennou konstrukci, na jejíž vnitřní straně je patrné vystavení silnému žáru. Nalezena zde byla také vypálená mazanice s otisky dřev.[4]

Za valem následuje akropole s malou plošinou, za níž terén klesá a ostrožna se rozšiřuje. Třetí val je od druhého vzdálen 150 metrů a z boku se k němu napojuje val čtvrtý, který je v terénu nejlépe patrný a prokazatelně pochází ze střední doby hradištní.[8]

Předpokládá se, že první dva valy jsou pravěkého původu, zatímco druhé dva pochází z raného středověku.[5] Jediný doložený vstup do hradiště se nacházel v místě asi tři metry širokého průchodu mezi čtvrtým valem a hranou srázu.[4] Pozůstatkem původní cesty na hradiště může být hluboký úvoz ve svahu směrem od osady V Luhu.[9] Nejintenzivnější osídlení hradiště je pravděpodobné v prostoru akropole, ale využívána byla nejspíše celá plocha ostrožny.[5]