Projekce (psychologie)

(Psychologická) projekce je jev popsaný Sigmundem Freudem coby obranný mechanismus ega spočívající v popírání podvědomých (pozitivních i negativních) impulzů a charakteristik u sebe sama a naopak připisování jich jiným.[1]

Před Freudem se tomto principu zmínil italský filosof Giambattista Vico na začátku 18. století.[2][3] V roce 1841 použil stejný princip Ludwig Feuerbach jako první osvícenecký myslitel při své systematické kritice církve.[4] Projekci coby lidskou tendenci chování okrajově zmiňují i některé náboženské texty jako Talmud[5] a Nový zákon[6].

Freud projekci popsal někdy po roce 1890 a využíval ji jako nedílnou součást psychoanalytické terapie. Později se přikláněl k tomu, že projekce v člověku nenastává svévolně a z ničeho, nýbrž je zveličována z vlastností, které u druhého člověka již existovaly, byť ne v takové míře.[7]

Projekce negativních vlastností v sobě zahrnuje svalování viny na druhé, dřív než bude subjekt obviněn sám – obrana ega preventivním útokem.[8]

Projekci lze částečně vystihnout lidovým rčením „Podle sebe soudím tebe.“ Za (pozitivní) projekci se dá považovat i obranný mechanismus spočívající v připisování vlastních pozitivních charakteristik jiným osobám[zdroj?!]. Melanie Kleinová vidí projekci pozitivních vlastností na druhé jako proces, který vede k přílišnému idealizování jiného člověka v očích subjektu.[9]

Projekce je jeden z projevů hraniční poruchy osobnosti a je častý průvodní jev narcisismu.[10]

Příklady projekce
  • Obviňování oběti
  • Nevěra a následné podezřívání nevěry partnera[11]
  • Šikana spojená se špatnou výchovou v rodině útočníka
  • Projekce špatného svědomí a obecného pocitu viny[12]
  • Projekce naděje v bezvýchodné situaci[13]

Odkazy

Reference
  1. Sigmund Freud, Case Histories II (PFL 9) str. 132
  2. Harvey, Van A. (1997). Feuerbach and the interpretation of religion. Cambridge University Press. p. 4. ISBN 0521470498.
  3. Cotrupi, Caterina Nella (2000). Northrop Frye and the poetics of process. University of Toronto Press, Scholarly Publishing Division. pp. 21. ISBN 978-0802081414.
  4. Harvey, Van A. (1997). Feuerbach and the interpretation of religion. University of cambridge. p. 4. ISBN 978-0521586306.
  5. Babylonian Talmud. pp. Baba Metsiya 59b, Kiddushin 70a
  6. Matouš 7:3-5
  7. Sigmund Freud, On Psychopathology (PFL 10) str. 200–01.
  8. Hotchkiss, Sandy; foreword by Masterson, James F. Why Is It Always About You?: The Seven Deadly Sins of Narcissism (Free Press, 2003)
  9. Hanna Segal, Klein (1979) str. 118.
  10. Otto F. Kernberg, Borderline Conditions and Pathological Narcissism (London 1990) p. 56.
  11. Sigmund Freud, On Psychopathology (Middlesex 1987) p. 198.
  12. Franz, Marie-Louise von (September 1972). Patterns of Creativity Mirrored in Creation Myths (Seminar series). Spring Publications. ISBN 978-0-88214-106-0. found in: Gray, Richard M. (1996). Archetypal explorations: an integrative approach to human behavior. Routledge. p. 201. ISBN 978-0-415-12117-0.
  13. Patrick Casement, Further Learning from the Patient (1990) p. 122.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.