Problém trpasličích galaxií

Problém trpasličích galaxií také známý jako problém chybějících satelitů, vyplývá z numerických kosmologických simulací, které předpovídají vývoj rozložení hmoty ve vesmíru. Temná hmota se hromadí hierarchicky a tvoří stále menší a menší galaxie. Nicméně, i když je pozorován dostatek galaxií běžných velikostí, počet trpasličích galaxií[2] je řádově nižší, než se od simulace očekávalo.[3][4] Pro srovnání, bylo pozorováno kolem 38 trpasličích galaxiích v Místní skupině, a pouze 11 obíhajících kolem Mléčné dráhy, ale simulace temné hmoty předpokládají kolem 500 trpasličích satelitů Mléčné dráhy.

Trpasličí galaxie NGC 1140.[1]

Tento problém má dvě možná řešení. Jeden je, že menší galaxie existují, ale jen málo z nich je viditelných, protože nebyly schopny přitáhnout dostatek baryonické hmoty a vytvořit viditelné trpasličí galaxie. Pozorování Keckovými telekopy v roce 2007 objevilo osm nových ultra-slabých trpasličích satelitů Mléčné dráhy a později se ukázalo že šest z nich bylo z 99,9% tvořeno temnou hmotou.[5] Další řešení může být, že trpasličí galaxie mají tendenci se slučovat do větších galaxií nebo být slapově strhávány většími galaxiemi v důsledku složitých interakcí. Tato slapová síla byla součástí problému při identifikaci trpasličích galaxií v první řadě, což je mimořádně obtížný úkol, protože tyto objekty mají nízký jas povrchu a jsou velmi rozptýlené, a to natolik, že jsou prakticky nepozorovatelné.