Priscilla Anne Fane

Priscilla Anne Fane (rozená Wellesley-Pole), hraběnka z Westmorlandu (1793 – 18. února 1879, Londýn, Anglie), v letech 1811 až 1841 Lady Burghersh byla britská lingvistka a umělkyně.

Priscilla Fane, hraběnka z Westmorlandu
Priscilla Fane, hraběnka z Westmorlandu
Rodné jménoPriscilla Anne Wellesley-Pole
Narození1793
Londýn
Úmrtí18. února 1879 (ve věku 85–86 let)
Londýn, Anglie
Povolánílingvistka a malířka
Národnostanglická
StátAnglie
Manžel(ka)John Fane, 10. hrabě z Westmorlandu
Děti6, přeživší Francis Fane, 12. hrabě z Westmorlandu a lady Rose Weighell
RodičeWilliam Wellesley-Pole[1] a Katherine Wellesley-Pole, Countess of Mornington[1]
PříbuzníArthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu, strýc
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Priscilla Anne Wellesley-Pole byla čtvrtým dítětem ctihodného Williama Wellesley-Polea, později prvního barona Maryborougha a třetího hraběte z Morningtonu, Katharine Elizabeth, nejstarší dcery ctihodného Johna Forbes. Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu, byl její strýc. Priscilla byla velmi oblíbená u svého strýce, který měl vysoké mínění o jejím politickém úsudku, stejně jako lord Melbourne, který ji používal jako prostředníka při diskusích s Wellingtonem o možném vytvoření koalice.[2]

V roce 1811 se provdala za Johna Faneho, lorda Burghersha, syna Johna Faneho, 10. hraběte z Westmorlandu, s nímž měla pět synů a jednu dceru: z jejích dětí ji přežil pouze Francis Fane, 12. hrabě z Westmorland a lady Rose Weighell. Když se její manžel v roce 1841 stal 10. hrabětem z Westmorlandu, stala se hraběnkou z Westmorlandu a pod tímto jménem je známá. Byla uznávanou lingvistkou. Ještě jako lady Burghersh vystavovala v letech 1833 až 1841 na výstavě v Suffolku šest figurálních obrazů. V letech 1843 a 1857 poslala dva obrazy s biblickou tematikou do British Institution (celý název Britská instituce pro podporu výtvarného umění) byla soukromá společnost z 19. století vytvořená v Londýně. Její obraz Anny, hraběnky z Morningtonu, obklopené svými třemi významnými syny, lordem Wellesleyem, vévodou z Wellingtonu a lordem Cowleyem, byl vyryt a je dobře znám.[3]

Banket na počest vítězství u Watterloo v domě vévody z Welingtonu, malíř William Salter

Malovat se učila u Williama Saltera a stala se jeho patronkou. Když byl Salter jel na koni v Hyde Parku, náhodou viděl banket, konaný na počest vítězství v bitvě u Waterloo, který se právě konal v domě vévody z Wellingtonu. Lady Priscilla přesvědčila vévodu a Salterovo mistrovské dílo s 83 portréty účastníků banketu mohlo vzniknout.[4]

Zemřela na 29. Portman Square v Londýně 18. února 1879 a byla pohřbena 25. února v Apethorpe v Northamptonshire. Její dcera Lady Rose Weigall upravila a vydala dva svazky výběrů její korespondence.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Priscilla Fane, Countess of Westmorland na anglické Wikipedii.

  1. Kindred Britain.
  2. Longford, Elizabeth Wellington-Elder Statesman Weidenfeld & Nicolson London 1972
  3. Fane, Priscilla Anne. [s.l.]: [s.n.] (anglicky)
  4. TIMBS, John. Wellingtonia: anecdotes, maxims and characteristics of the Duke of Wellington p.134-5. [s.l.]: Ingram Cooks, 1852. Dostupné online. S. 152. (anglicky)
  5. WEIGALL (ED.), Lady Rose. CORRESPONDENCE OF LADY BURGHERSH WITH THE DUKE OF WELLINGTON.. [s.l.]: [s.n.], 1903. Dostupné online. S. 220. (anglicky)

Literatura
  • Correspondence of Lady Burghersh with the Duke of Wellington. London: John Murray and Company, 1903. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.