Princip proporce

Princip proporce je jedním z pokročilých skladebných principů pro uspořádání prvků v obrazu. Na princip proporce se klade důraz ve všech oblastech umění – v malbě, fotografii, hudbě, literatuře, architektuře a dalších.[1] Proporce je poměr mezi jednotlivými rekvizitami, který použijeme pro posouzení velikosti objektů. Použijeme obraz předmětu, který je všeobecně znám a slouží jako měřítko. Volbu předmětu je potřeba zvážit, nesmí rušit a nesmí být v rozporu s obsahem snímku.[2]

Související informace naleznete také v článku Obrazová kompozice.
Proporční schéma Vitruviánského muže v kresbě Leonarda da Vinciho, z něhož lze odvodit tzv. zlatý řez (cca 1490, Gallerie dell'Accademia)

Historie

Proporční estetika byla užívána již ve středověku, kdy všude vládly požadavky na symetrii. Proporce souvisela se zákonem „rámce“. Například postava se musela přizpůsobit prostoru a tvaru lunety v tympanonu, sloupu v portálu, sloupové hlavici atd. Někdy mohl tento rámec postavu zvýraznit, jindy zesměšnit. Proporce byla chápána jako atribut krásy. Proporční estetika však byla estetikou kvantitativní a nikdy nepřekonala kvalitativní zálibu té doby k příjemné barvě a světlu.[1]

Galerie

Reference
  1. Umberto Eco, Umění a krása ve středověké estetice
  2. Jiří Honskus. Fotografie, Technika snímání. [s.l.]: Pražská fotografická škola, 2004.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.