Prezidentské volby v Gabonu v roce 2005

Dne 6. října 2005 oznámil předseda Národní volební komise Gilbert Ngoulakia datum voleb, stanovených na 27. listopadu téhož roku. Bezpečnostní síly ve volbách měly hlasovat o dva dny dříve, 25. listopadu. Opoziční vůdce Zacharie Myboto tento krok odsoudil jako „další důkaz o tom, že se zákony obcházejí, aby vládnoucí režim zůstal u moci“, přičemž argumentoval tím, že pokud by vojáci měli hlasovat v jiný den než zbytek voličů, usnadnilo by to zmanipulování hlasování, protože by to umožnilo, aby vojáci hlasovali podruhé 27. listopadu.[2] Rozhodnutí nechat vojáky volit v jiný den bylo oficiálně prezentováno jako potřeba mít je k dispozici, aby udrželi pořádek při hlasování zbytku populace.[3]

V dostatečném předstihu před volbami zrušilo Národní shromáždění omezení o maximálním počtu zvolení do funkce prezidenta. Toto dřívější omezení by znemožnilo Omaru Bongovi ve volbách kandidovat. Shromáždění také odsouhlasilo změnu volebního systému na systém relativní většiny v případě, že by kandidát nedosáhl většiny v prvním kole. Ani v takovém případě by se druhé kolo voleb nekonalo.[4]

Dne 6. října 2005 Ngoulakia oznámil, že volební kampaň započne o půlnoci 13. října, třicet hodit po termínu na přihlášky na kandidaturu do prezidentských voleb.[2] Kampaň měla skončit 26. listopadu. Nesouhlasíc se složením 120členné Národní volební komise se opozice nejdříve odmítla voleb účastnit. Po jednáních jim bylo 7. října přiděleno 40 křesel v komisi a opozice bojkot ukončila.[3] Do voleb se přihlásilo pět kandidátů.

Bongo oznámil svou kandidaturu před davem tisíců lidí v Libreville dne 1. října 2005.[4] Během své kampaně učinil několik gest ke zmírnění chudoby, například slíbil, že 100 000 domácnostem bude poskytována zdarma voda a elektřina po dobu jednoho měsíce a na jeho mítincích byly často rozdávány peníze. Bongovi kritici s jeho kampaní nesouhlasili, neboť si dle nich jednoduše kupoval hlasy voličů.[5]

Gabonská pokroková strana (PGP) vedená Pierrem-Louisem Angondjo Okawé 4. března 2005 oznámila, že do voleb nenominuje žádného kandidáta. Okawého odmítnutí kandidovat bylo přisuzováno jeho stáří a zhoršujícímu se zdravotnímu stavu.[6] Agondjo Okawé zemřel v srpnu 2005 a v jeho straně se objevily vnitřní neshody ohledně volby prezidentského kandidáta.[4]

Gabonská lidová unie opět do voleb nominovala Pierra Mamboundoua, který v předchozích prezidentských volbách v roce 1998 skončil druhý. Generální tajemník této strany Richard Moulomba tvrdil, že byl Mamboundou v roce 1998 okraden o vítězství. Podle tvrzení této strany, byl jejich kandidát v průzkumech veřejného mínění nejpopulárnější a Omar Bongo se v nich umístil až na třetím místě.[7]

Zacharie Myboto, který dlouho zastával přední funkce v režimu prezidenta Bonga a Gabonské demokratické strany, z této strany v dubnu 2005 vystoupil. Dne 9. října 2005 oficiálně oznámil svou kandidaturu před davem více než pěti tisíc svých příznivců.[8] Přestože na počátku téhož roku založil novou politickou stranu, Gabonskou unii pro demokracii a rozvoj (UGDD), oficiální úřady ji neuznaly a Myboto ve volbách kandidoval jako nezávislý kandidát. Tvrdě kritizoval Bonga a jeho vládu a tvrdil, že Bongo vyhrál už předchozí volby v roce 1998 podvodem. Tvrdil, že se vláda snaží vykreslit opozici jako „nezodpovědnou“, ale ve skutečnosti „jsou to oni, kdo chtějí tuto zemi spálit a chtějí, aby byla opozice zodpovědná za to, co připravuje vládní režim“.[7] Na počátku listopadu 2005 zabránili vojáci demonstraci v Libreville na podporu Mybota.[9]

Ministr vnitra Clotaire-Christian Ivala oznámil oficiální výsledky voleb v televizi večer 29. listopadu 2005. Podle těchto výsledků získal Bongo výraznou většinu hlasů a byl opětovně zvolen do funkce prezidenta. Mamboundou i Myboto okamžitě označily výsledky voleb za podvod. Mezinárodní pozorovatelé však obecně volby schválili jako přijatelné.[10]

Národní volební komise stanovila volební účast na 63,29 %, ačkoliv západní diplomat v Gabonu pod podmínkou anonymity uvedl, že se volební účast pravděpodobně pohybovala mezi 30 až 35 %. Nízkou volební účast pozorovatelé očekávali kvůli všeobecnému pocitu ve společnosti, že Bongo nevyhnutelně volby vyhraje.[11]

Mamboundou a Myboto uspořádali 1. prosince 2005 tiskovou konferenci, na které uvedli, že volby byly poznamenány řadou nesrovnalostí. Mezi nimi mělo být například hlasování cizinců, vícenásobné hlasování, hlasování lidí v té době již mrtvých, kupování hlasů a další. Naléhali na obyvatele Gabonu, aby „vstali a pokojně pochodovali...aby se však chovali odpovědně“. Stovky příznivců opozice pak vyrazilo do ulic Libreville. Policie proti demonstrantům použila obušky a 23 lidí zatkla. Dne 2. prosince vyzvala vláda opozici, aby výsledky voleb přijala, aby se „vzdala všeho, co by mohlo narušit veřejný pořádek a místo toho se zaměřila na budoucnost“.[11]

Mamboundou a Myboto následně vyzvali ke generální stávce kvůli podvádění u voleb.[12] Později se také proti výsledkům oficiálně odvolali u soudu. Ústavní soud jejich žalobu 5. ledna 2006 zamítl, přestože zrušil volební výsledky z jedné politické místnosti v Koulamoutou kvůli „závažnému incidentu“. To ovšem nemělo na oficiální výsledky velký vliv a vítězství Bonga soud potvrdil.[13]