Pracejovice
Pracejovice jsou obec v okrese Strakonice v Jihočeském kraji, po pravé straně řeky Otavy v rovinaté krajině Strakonické kotliny (nejzápadnějšího výběžku Českobudějovické pánve) 4 km západně od Strakonic. Obcí probíhá železniční trať 190 Plzeň – České Budějovice a také Otavská cyklostezka. Jihovýchodní částí katastru protéká Drachkovský potok, na němž jsou 4 rybníky (Drachkovský, Pitaňský, Dětský a Písečný). Žije zde 324[3] obyvatel.
Pracejovice | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0316 551619 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Strakonice |
Okres (LAU 1) | Strakonice (CZ0316) |
Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°15′26″ s. š., 13°50′57″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 324 (2022)[3] |
Rozloha | 8,00 km² |
Nadmořská výška | 400 m n. m. |
PSČ | 386 01, 387 16 |
Počet domů | 105 (2021)[4] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Pracejovice 28 386 01 Strakonice 1 [email protected] |
Starosta | Jaroslav Kuberna |
Oficiální web: www | |
Pracejovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 551619 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Části obce
- Pracejovice
- Makarov
Historie
V roce 1931 nalezl archeolog Bedřich Dubský na cestě mezi Pracejovicemi a Sloučínem u Novosedel mohylu keltského kmene Bójů. Osada na území dnešní obce vznikla patrně na přelomu 10. a 11. století. V roce 1233 se Makarov uvádí jako majetek kláštera sv. Jiří. Pracejovice byly ve 13. století v majetku Bavorů ze Strakonic. První písemná zmínka o obci pochází z 22. ledna 1308, kdy Bavor III. prodal ves i s rýžovištěm, rybníkem a lukami johanitům ve Strakonicích.
V roce 1921 se stal Makarov samostatnou obcí. Americká armáda osvobodila Pracejovice 6. května 1945. Roku 1964 se Makarov opět sloučil s Pracejovicemi a v Makarově bylo sídlo národního výboru.
Pamětihodnosti
- Rýžoviště zlata, archeologické naleziště v lese Hůl
- Špýchar usedlosti čp. 17
- Švehlův dům čp. 13
- Kaple Panny Marie z roku 1898
- Pomník obětem první světové války a vojákům americké armády[5]
- V sousedství obce se nachází přírodní rezervace Bažantnice u Pracejovic.
Osobnosti
- Rudolf Beran (1887–1954), předseda česko-slovenské a poté protektorátní vlády v letech 1938–1939[6]
Odkazy
Reference
- http://www.pracejovice.cz/index.php?page2=galerie
- http://www.pracejovice.cz/index.php?page2=galerie
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Pomník obětem 1. světové války a vojákům Americké armády [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-04-29]. Dostupné online.
- VERNEROVÁ, Darina. Rudolf Beran byl patriot. Strakonický deník [online]. 2014-04-28 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pracejovice na Wikimedia Commons
- Pracejovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)