Pozorovatelný vesmír
Pozorovatelný vesmír je kulová část vesmíru, ze které mohlo od vzniku vesmíru na planetu Zemi doputovat nějaké elektromagnetické záření. V současnosti je průměr pozorovatelného vesmíru odhadován na 93 miliard světelných let. Velikost této oblasti ovlivňuje zejména stáří vesmíru, prostupnost vesmíru pro elektromagnetické záření a rozpínání vesmíru.
Stáří vesmíru je důležité tím, že záření k nám muselo stihnout doputovat. Ovšem vesmír byl pro elektromagnetické záření prostupný teprve po přeměně plazmatu na atomy. Z této doby pochází reliktní záření, jež je nejstarším elektromagnetickým zářením, které dnes můžeme pozorovat. Posledním důležitým faktorem je rozpínání vesmíru. Přestože částice, ze kterých pochází dnes pozorované reliktní záření, se v okamžiku jeho vyzáření nacházely přibližně 40 miliónů světelných let od Země, resp. bodu v prostoru, kde se Země nyní nachází[1], díky rozpínání vesmíru se tyto částice nyní nachází ve vzdálenosti cca 46 miliard světelných let, tedy na okraji pozorovatelného vesmíru. Je dobré si uvědomit, že toto reliktní záření k nám putovalo po téměř celou dobu existence vesmíru (přibližně 14 miliard let). Právě údaj 14 miliard světelných let bývá někdy mylně uváděn jako poloměr pozorovatelného vesmíru.
V roce 2011 prezentovali vědci NASA doposud nejvzdálenější pozorovaný objekt (UDFj-39546284). Záření z něj k nám putovalo 13,2 miliardy světelných let.[2]
Hubbleovo ultra hluboké pole představuje nejvzdálenější pozorovanou oblast, kterou vyfotografoval Hubbleův vesmírný dalekohled.
Pozorovatelný vesmír v číslech
Hodnota | Veličina | Význam |
---|---|---|
91,28 miliard světelných let | vzdálenost | průměr pozorovatelného vesmíru |
45,14 miliard světelných let | vzdálenost | poloměr pozorovatelného vesmíru
skutečná nynější vzdálenost mezi Zemí a objekty, které vznikly z částic, od nichž pochází pozorované reliktní záření |
28 miliard světelných let | vzdálenost | zdánlivá vzdálenost dvou nejvzdálenějších zdrojů pozorovaného reliktního záření
(se započítáním rychlosti světla, ale bez započítání rozpínání vesmíru) |
14 miliard světelných let | vzdálenost | zdánlivá vzdálenost zdroje pozorovaného reliktního záření
(se započítáním rychlosti světla, ale bez započítání rozpínání vesmíru) |
40 miliónů světelných let | vzdálenost | vzdálenost mezi bodem v prostoru, kde se nyní nachází Země a částicemi, od nichž pochází reliktní záření, měřeno v době vyzáření |
14 miliard let | čas | stáří vesmíru
doba, před kterou bylo vyzářeno reliktní záření |
Odkazy
Reference
- JERSÁK, Jiří. Rozpínání vesmíru podle soudobých poznatků. Vesmír. 2008-01-17, roč. 2008, čís. 1. Dostupné online.
- Hubblův teleskop na dohled velkému třesku, objevil nejvzdálenější objekt od Země [online]. Prague: LIVING fUTURE [cit. 2011-01-27]. Dostupné online. (česky)