Pozorovatelný vesmír

Pozorovatelný vesmír je kulová část vesmíru, ze které mohlo od vzniku vesmíru na planetu Zemi doputovat nějaké elektromagnetické záření. V současnosti je průměr pozorovatelného vesmíru odhadován na 93 miliard světelných let. Velikost této oblasti ovlivňuje zejména stáří vesmíru, prostupnost vesmíru pro elektromagnetické záření a rozpínání vesmíru.

Vizualizace pozorovatelného vesmíru o průměru cca 91,280 miliard světelných let, tedy 28 miliard parseků. Mléčná dráha je v centru.

Stáří vesmíru je důležité tím, že záření k nám muselo stihnout doputovat. Ovšem vesmír byl pro elektromagnetické záření prostupný teprve po přeměně plazmatu na atomy. Z této doby pochází reliktní záření, jež je nejstarším elektromagnetickým zářením, které dnes můžeme pozorovat. Posledním důležitým faktorem je rozpínání vesmíru. Přestože částice, ze kterých pochází dnes pozorované reliktní záření, se v okamžiku jeho vyzáření nacházely přibližně 40 miliónů světelných let od Země, resp. bodu v prostoru, kde se Země nyní nachází[1], díky rozpínání vesmíru se tyto částice nyní nachází ve vzdálenosti cca 46 miliard světelných let, tedy na okraji pozorovatelného vesmíru. Je dobré si uvědomit, že toto reliktní záření k nám putovalo po téměř celou dobu existence vesmíru (přibližně 14 miliard let). Právě údaj 14 miliard světelných let bývá někdy mylně uváděn jako poloměr pozorovatelného vesmíru.

V roce 2011 prezentovali vědci NASA doposud nejvzdálenější pozorovaný objekt (UDFj-39546284). Záření z něj k nám putovalo 13,2 miliardy světelných let.[2]

Hubbleovo ultra hluboké pole představuje nejvzdálenější pozorovanou oblast, kterou vyfotografoval Hubbleův vesmírný dalekohled.