Hoax

Běžní uživatelé hoaxům často věří a (v dobré víře) jednají podle nich (a rozesílají je dále ve snaze pomoci i ostatním), či je považují za pouhý neškodný vtip, odborníci a správci sítí často hoaxy chápou jako nebezpečný jev, kterému je nutno se bránit. Mezi důvody škodlivosti patří např.:

Obtěžování příjemců

Opakovaný příjem nesmyslných zpráv je pro mnohé uživatele nepříjemný, zejména v době epidemie, kdy se v e-mailových schránkách objevuje stejná zpráva několikrát denně.

Nebezpečné rady

Některé hoaxy poskytují nebezpečné rady, např. jak se zbavit domnělého viru smazáním nějakého souboru. Uživatel, který takové rady slepě následuje, může svému počítači naopak ublížit.

Ztráta důvěryhodnosti

Odesílatel nepravdivých zpráv ohrožuje svou důvěryhodnost, zvláště pokud takové zprávy odesílá z pracovního e-mailu. V takovém případě může utrpět i pověst příslušné firmy či úřadu.

Prozrazení důvěrných informací

Pokud uživatel hoax přeposílá na mnoho dalších adres, běžně ponechá adresy všech příjemců ve zprávě, kde si je mohou všichni přečíst. Tím se šíří obrovský seznam e-mailových adres mezi předem neurčité množství cizích lidí a zvyšuje se tím potenciál pro šíření spamu a počítačových virů. V některých případech dokonce hoax žádá o vyplnění dalších údajů jako adresy či rodného čísla a odeslání takové zprávy na jakousi adresu.

• Falešný poplach – původní význam slova hoax. Zpráva manipuluje s informacemi a snaží se uživatele přimět hlavně k dalšímu šíření (Pozor ICQ vir, pošlete to všem.) nebo dokonce k nějakému destruktivnímu zásahu (Smažte jbdmgr.exe z instalace Windows, je to virus.).
• Zábavné – dříve se řetězové dopisy šířily jen klasickou poštou, dnes se přesunuly na internet. Tyto využívají uživatelovy touhy být vtipný nebo jeho pověrčivosti a vyhrožují (Nepřepošleš-li, budeš mít smůlu.). Naopak poslušnému uživateli slibují všechno možné.
• Prosby – hoax většinou působí na city a prosí příjemce o darování krve, hledání ztracené osoby, případně přímo vylákává peníze. Některé z těchto zpráv původně opravdu rozeslali lidé ve svízelné životní situaci, ale hoaxy často přežívají mnohem déle, než měl autor v úmyslu. (Např. známý hoax s žádostí o krev pro Alexandra Gála šířený v prosinci 2004 více než čtyři roky po jeho smrti.)

Odborníci se shodují^[zdroj?], že pokud dostaneme takovýto e-mail či jinou zprávu, je dobré kontaktovat odesílatele, a pokusit se ho poučit o zbytečnosti a nezřídka kdy také o škodlivosti jeho počínání (i když to mohl dělat v dobrém úmyslu). Do budoucna by se takto dalo ušetřit mnoho času i energie.

Občas se však může stát, že jde o reálné varování před hrozbou, které je vhodné rozeslat dále. To se ovšem doporučuje pouze v tom případě, kdy si je uživatel jistý, že se o hoax opravdu nejedná. Například, když znáte odesílatele a víte, že rozumí tomu co píše, že hoax neposílá a důvěřujete mu.

Server HOAX.cz uvádí jednoduché pravidlo, jak jednoduše rozeznat hoax od důležité informace: „V praxi můžeme použít následující pravidlo: Jestliže zpráva obsahuje výzvu k hromadnému rozeslání na další adresy, je to s největší pravděpodobností HOAX.“ Samozřejmě, že neplatí na 100 %, ale alespoň částečně se rozeznat dá.

Oficiálně z banky: Jakmile se ocitnete v kritické situaci a musíte pod nátlakem vybrat peníze z bankovního automatu na požádáni/přinuceni násilníkem, zadejte svůj PIN opačně: to je od konce - např. máte-li 1234, tak zadáte 4321, automat vám peníze přesto vydá, ale též současně přivolá policií, která vám přijde na pomoc. Tato zpráva byla před nedávnem vysílaná v TV, protože málo lidí využívalo tuto skutečnost, protože o tom nevěděli. Přepošlete toto co nejvíce lidem.[4]

Nepřidávejte si do kontakt listu na ICQ uživatele xxx-xxx-xxx. Je to vir a po udělení autorizace vám smaže všechna data na disku, včetně kontaktů na ICQ a automaticky se rozešle všem vašim přátelům.[5]

Od xx.xx.xx bude ICQ placené!! Ale ještě máte šanci s tím něco udělat, podepište petici na www.xx.xx!! Potom odešlete tuto zprávu x lidem a stiskněte F1. Vaše ikonka zmodrá a placení se vám vyhne.[6]

Šíření poplašné zprávy je v České republice od roku 2009 trestný čin podle § 357 trestního zákoníku, jehož se dopustí pachatel, který úmyslně způsobí „nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá“. Trest je stanoven do pěti let odnětí svobody. Pokud je čin spáchán v době ohrožení státu nebo válečného stavu, je maximální výše trestu až osm let odnětí svobody. Podobná skutková podstata byla obsažena i v předchozím trestním zákoně a je obsažena i v právních řádech mnoha dalších států.

Trestnost se vztahuje pouze na šíření nepravdivé poplašné zprávy. V případě nastalé poplachové situace, tedy v ohrožení životů, zdraví nebo majetku, může být naopak šíření či oznámení poplašné zprávy povinné a trestné může být její nešíření. Například v případě požáru má každý povinnost ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení. Podle některých požárních řádů se požární poplach vyhlašuje například voláním „Hoří!“, zvoněním zvonů či údery na jiné kovové předměty, sírénou a podobně. Obecně je za základní způsob varování obyvatelstva považováno vyhlášení varovného signálu. K prostředkům varování patří poplachové rotační (motorové) sirény, elektronické sirény a místní informační systémy s vlastnostmi elektronických sirén (například obecní rozhlasy). Jejich prostřednictvím lze vyhlásit jak všeobecnou výstrahu, tak specifická ohrožení, jako je například nebezpečí zátopové vlny, chemická havárie, radiační havárie. Zvláštní signál bývá určen pro vyhlašování požárního poplachu, kterým jsou svolávány zejména dobrovolnické hasičské jednotky, v minulosti byla pomoc při hašení požárů jednou ze základních občanských povinností.

Šíření nepravdivé poplašné zprávy patří zpravidla mezi verbální trestné činy. Široký výklad této skutkové podstaty může vést k potlačování svobody projevu, pokud je uplatňován například proti tzv. alarmistům varujícím před ekologickými, sociálními, politickými nebo průmyslovými riziky a škodami.