Pomník Jana Žižky z Trocnova (Hradec Králové)

Nadživotní pískovcová socha vojevůdce, který se levou rukou opírá o meč a v pravé ruce drží skloněný palcát, stojí na podstavci s reliéfem znaku Hradce Králové a datem 1423, přičemž vzadu jsou vyryta jména autorů – DUŠEK HEJTMAN 1971.

O zbudování pomníku Janu Žižkovi z Trocnova, který ve městě pobýval a zde byl také poprvé pohřben než byl převezen do Čáslavi, se jednalo desítky let. První nápady o jeho zřízení se objevily již v 19. století, ale nikdy nebyly naplněny.

Pomník v noci

První zmínky hodný pokus se udál v rámci pětistého výročí úmrtí tohoto vojevůdce. Tehdy bylo jednáno o tom, že pomník bude umístěn na Velkém náměstí. Zároveň bylo rozhodnuto zřídit pomník v tvrdém pískovci královédvorském, protože obdobný kovový pomník by byl příliš drahý. Na vypracování návrhu pomníku se v užší soutěži podílelo pět sochařů: Rudolf Březa, František Fabiánek, Emanuel Kodet, František Vyskočil a Josef Škoda. O došlých návrzích jednala 5. a 6. června 1924 devítičlenná komise[3]. Jako nejlepší vybrala návrh Josefa Škody, kde Žižka seděl na koni s palcátem v ruce. S návrhy na pomník byla seznámena též veřejnost, a to ve výstavní síni městského muzea od 7. do 11. června téhož roku[4]. Porotě, kde zasedal i Jan Štursa, se však žádný návrh, ani ten vítězný, nezamlouval jako vhodný pro realizaci pomníku v kameni. Doporučila vypsat soutěž novou, což postavení Žižkova pomníku oddálilo.

Na základní kámen pomníku bylo poklepáno 6. července 1924 na dnešním náměstí Svobody[5], před budovou bývalého učitelského ústavu[6]. Slavnost tehdy zahájil starostův náměstek prof. Jan Mareš a po něm promluvil legionář a redaktor Národního osvobození z Prahy Josef Dýma. Po ukončení obou projevů přečetl legionář V. Holý text věnovací listiny, následoval chorál zapěný sborem Sokola a dělnickým sdružením a poté došlo k samotnému poklepu na základní kámen. Slavnost byla ukončena státní hymnou, kterou zahrála Třískova hudba. Odpoledne se konalo veřejné cvičení Sokola a DTJ, načež byla opakována scéna „Žižka před Prahou“, které se zúčastnilo přes 500 lidí[7]. Netrvalo však dlouho a onen základní kámen upadl v zapomnění.

K práci na pomníku Jana Žižky z Trocnova se Josef Škoda později vrátil. Měl vymodelovat nový návrh v monumentálních rozměrech pro odlití sochy v bronzu. Opět měl stát na Velkém náměstí. Vypracovaný Škodův návrh posoudila komise, ve které byli i Zdeněk Wirth, Antonín Matějček a malíř Jakub Obrovský, a doporučila ho k provedení. Pomník měl stát na Velkém náměstí blízko katedrály sv. Ducha. Výsledný model v měřítku 1:3 byl prezentován ve výstavní síni městského muzea 21. ledna 1939[8]. Po zkouškách s maketou o rozměru 1 : 1 bylo zjištěno, že do uvedeného místa s mariánským sousoším uprostřed, se tak mohutná pískovcová socha nehodí. Bronzový odlitek sochy Jana Žižky z Trocnova[9] dostal k šedesátinám od obce starosta Josef V. B. Pilnáček 27. února 1937[10]. Připojeno bylo též přání, aby se pomník stal brzy ozdobou města. Německá okupace však znamenala zrušení smlouvy se sochařem i práce na pomníku, k jejímuž obnovení nedošlo kvůli umělcově skonu. Navíc byla v roce 1942 ukončena činnost výboru pro postavení Žižkova pomníku[11].

První schůzka, která se týkala druhé realizace Žižkova pomníku se uskutečnila 9. dubna 1952. Ale větší aktivita nastala až o 5 let později. Soutěž na sochu Jana Žižky z Trocnova v pískovci byla vypsána k 1. říjnu 1958 a ukončena k 31. březnu 1959. Nakonec byl vybrán návrh sochaře Jiřího Duška. Se sádrovou maketou vyrobenou v hořické škole se roku 1965 zkoušely možné varianty osazení. Před nábřežím a Žižkovými sady vyhrály Lipky, kde měla stát vojevůdcova socha na podstavci o výšce 3,70 m[8]. Umístění pomníku však vyvolávalo velké kontroverze, takže i hlavní městský architekt byl pověřen prověřením vhodného umístění pomníku.

Ke skutečnému osazení došlo až 4. června 1971, a to v Žižkových sadech[1]. Slavnostního aktu se kromě jiných pozvaných hostí zúčastnil i ministr kultury ČSR RSDr. PhDr. Miloslav Brůžek, CSc., který pomník předal do péče[12].