Polyisobutylen

Polyisobuten (také nazývaný polyisobutylen) je souhrnné označení polymerů vyráběných polymerizací isobutenu. Tyto polymery obvykle mají vzorec Me3C[CH2CMe2]nX (Me = CH3, X = H, F). Zpravidla jde o bezbarvé kaučukovité pevné látky. Vyznačují se velmi nízkou propustností pro plyny, proto se hodí na výrobu pneumatik. Polybutylen je biokompatibilní – neškodný pro živé organismy; nevyvolává alergické reakce. V potravinářském průmyslu představuje klíčovou složku žvýkaček. Vyskytuje se taktéž v některých lepicích páskách. PIB je také občasnou složkou plastických trhavin, například trhaviny C-4.

Polyisobuten

Strukturní vzorec

Obecné
Systematický název polyisobuten
Vzhled bezbarvá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS 9003-27-4
ChEBI 53725
Vlastnosti
Molární hmotnost
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polymerizace se obvykle iniciuje silnou Brønstedovy nebo Lewisovy kyseliny. Molekulová hmotnost vytvářených polymerů závisí na jejich použitá. Polyisobuten s nízkou molekulovou hmotností, směs oligomerů se střední relativní molekulovou hmotností okolo 500, se používá jako plastifikátor. Polyisobuteny se střední a vysokou molekulovou hmotností, jejichž relativní molekulová hmotnost je 20 000 nebo vyšší, mají využití jako složky lepidel.[1]

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polyisobutene na anglické Wikipedii.

  1. Kenneth S. Whiteley; T. Geoffrey Heggs; Hartmut Koch; Ralph L. Mawer; Wolfgang Immel. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Weinheim: Wiley-VCH, 2005. DOI 10.1002/14356007.a21_487. Kapitola Polyolefins.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.