Politika dobrého sousedství
Politika dobrého sousedství (anglicky: Good Neighbor policy) označuje pojem užívaný pro politiku vlády amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta ve vztahu k zemím Latinské Ameriky v průběhu 30. a 40. let 20. století.
Inaugurační projev
V posledním inauguračním projevu amerického prezidenta, který se konal dne 4. března roku 1933 (příště již to bylo 20. ledna) nastupující prezident Roosevelt řekl:
Na poli světové politiky bych byl šťasten, aby tento národ utvářel politiku dobrého sousedství, takového sousedství, které bude jednoznačně garantovat svůj smysl, a v tomto duchu respektovat i práva druhých.— Franklin D. Roosevelt, 4. březen 1933.
Obsah politiky
Termín odráží touhu Spojených států amerických utvářet a udržovat dobré, přátelské vztahy se zeměmi západní polokoule na bázi společně sdílených zájmů. Součástí této politiky se časem stala i zásada, že se USA nebudou vměšovat do vnitřních záležitostí latinskoamerických zemí. Nejdříve byl její smysl Američany chápán jen ve vojenské oblasti. Reálným důsledkem tohoto pojetí byl například rok 1934, kdy se na Kubě dostala k moci vláda, která byla považována americkou diplomacií za příliš radikální. Avšak prezident Roosevelt v duchu této zásady, nevyhověl žádostem o vyslání námořní pěchoty na Kubu. Souhlasil ovšem s "měkkou" přátelskou intervencí amerických diplomatů na ostrově, za jejichž podpory se v Havaně podařilo prosadit za faktického vládce ostrova generála Fulgencia Batistu, který sám usedl do křesla prezidenta v roce 1940.
Politika skutečné, tedy absolutní neintervence ze strany Spojených států se uskutečnila v roce 1938. V Mexiku tehdy propukla krize způsobená znárodněním majetku amerických naftových společností. Roosevelt odmítl nátlak svého ministerstva zahraničí, jehož diplomaté žádali o svolení intervenovat v Mexiku ve prospěch amerických zájmů. Prezident přistoupil na bilaterální americko-mexická jednání, která vyústila v roce 1941 v dohodu o finanční kompenzaci americkým společnostem. To se také pozitivně odrazilo ve zlepšení obrazu Spojených států ze strany zemí Latinské Ameriky.
Shrnutí
Spojené státy americké se vzdaly práva na intervenci v latinskoamerických zemích a potvrdily tak možnost jejich svébytného vývoje. Nebyla však porušena Monroeova doktrína, tedy možnost případné americké ochrany západní polokoule před cizími narušiteli.
Literatura
ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.