Podemos

Strana vznikla z hnutí Indignados, které se aktivně účastnilo protikorupčních protestů roku 2011.[15] Za zakládací listinu lze považovat manifest Mover ficha: convertir la indignación en cambio político, který mezi 12. a 13. lednem 2014 podepsalo na třicet osobností španělské inteligence, včetně profesora Juana Carlose Monedera, herce Alberta San Juana či bývalého předáka odborů Cándida Gonzáleze Carnera.[16] Dne 14. ledna došlo k ustavení kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu 2014. Do čela byl zvolen politolog a univerzitní lektor Pablo Iglesias Turrión. Trockistická španělská strana Izquierda Anticapitalista velmi pomohla hnutí Podemos v jejich začátcích.[17] Hlavními body hnutí bylo zrušení článku 135 ústavy, kterým vláda v roce 2011 uzákonila omezení deficitu. Dále plnou akceptaci článku 128 ústavy, který ustavuje, že veškeré bohatství země, bez ohledu na to, kdo je vlastní, podléha zájmu lidu. A také zajištění práva na interrupci.[18] Současně požadovali vystoupení Španělska z NATO a akceptaci práva národů na sebeurčení.[19] Vznik strany byl vyhlášen dne 16. ledna 2014, když sehnali 50 000 registračních podpisů, a to za pouhý jeden den.[20]

V březnu 2014 strana Podemos registrovala svou kandidátní listinu pro volby do Evropského parlamentu, na které řada kandidátů byla nezaměstnaných. Překvapivě jim hned první průzkumy slibovaly zisk pěti mandátů. K tomu také nakonec došlo, když strana získala 8 % hlasů (1 253 837 hlasů), a tím pět mandátů. Do Evropského parlamentu tak byl zvolen i Pablo Iglesias. V Evropském parlamentu poté strana vstoupila do politické skupiny Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice. Pablo Iglesias po zvolení prohlásil, že si žádný europoslanec z Podemos nebude nechávat obvyklý plat 8 000 Euro, ale pouze 1 930 Euro, což je trojnásobek minimální mzdy ve Španělsku. Zbytek má jít na výdaje strany nebo na jiné schválené výdaje.[21]

Územní podpora strany Podemos ve volbách do Evropského parlamentu 2014

V červnu 2014 byl oznámen první sjezd strany – Asamblea Ciudadana "Sí se puede", na něm 55 000 členů přijalo politiku Pabla Iglesiase Turrióna a jeho kandidátů na vedení strany (86,8 % hlasů).[22] Sjezd poté pokračoval v říjnu 2014, kdy už strana měla 150 000 členů, a kdy přijali základní programové a ideové směřování.[23]

V říjnu 2014 se také strana rozhodla, že nebude kandidovat v komunálních volbách roku 2015, ale že jejich příznivci mají podpořit lokální hnutí, jakým je například progresivní platforma Guanyem Barcelona, kterou vede aktivistka Ada Colau.[24] Strana se naopak pilně připravuje na parlamentní volby, které jsou stanoveny na prosinec 2015. Již v listopadu 2014 se v průzkumech vyhoupla na první místo s okolo 27 % hlasů. Tuto pozici si držela až do ledna 2015.[25] Na konci února podpoře strany uškodilo obvinění Juana Carlose Monedera, člena vedení strany, z daňového podvodu. Vedení strany toto obvinění odmítlo.[26] Nicméně obvinění stranu poškodilo zejména kvůli jejímu silnému protiškrtovému a protikorupčnímu étosu. Dalším důvodem oslabení může být radikální vzmach nově celostátně působící strany Ciudadanos.[27]

V květnu 2015 proběhly volby do 13 ze 17 regionálních parlamentů a shromáždění a do více než 8 tisíc zastupitelstev obcí. Například v Madridu získalo hnutí Ahora Madrid, podporované stranou Podemos, 20 z 57 mandátů a tím se zde umístilo na druhém místě. V Barceloně byla starostkou zvolena aktivistka Ada Colau, kterou Podemos taktéž podporovali.[28][29] V regionálních volbách se Podemos umístili na třetím místě se 134 získanými mandáty.

Například v regionu hlavního města Madrid skončili třetí, obdrželi 587 949 hlasů (18,59 %) a 27 mandátů. V regionu Valencie skončili pátí se ziskem 279 596 hlasů (11,23 %) a 13 mandátů. V Andalusii již v březnu obsadili třetí příčku, když získali 590 011 hlasů (14,8 %) a 15 mandátů.

Vývojový trend průzkumové podpory španělských stran pro parlamentní volby 2015, (Podemos je znázorněna fialově)

V parlamentních volbách z prosince 2015 se hnutí Podemos umístilo na třetí příčce za lidovci a socialisty. Ve volbách do Kongresu získalo 5 189 463 hlasů (20,66 %) a 69 mandátů, v Senátu obsadilo šestnáct křesel, celkově tak již v Senátu drželo 23 mandátů. Roztříštění kongresu vedlo k neschopnosti sestavit funkční vládu proto byly vypsány předčasné volby na červen 2016.

Logo volební koalice Unidos Podemos

V parlamentních volbách z června 2016 hnutí Podemos kandidovalo ve volební koalici se stranami Izquierda Unida a Equo. Společně tvořily koalici s názvem Unidos Podemos. Koalice obdržela 5 049 734 hlasů (21,3 %) a 71 mandátů. Došlo tedy ke ztrátě více než 100 000 voličů. Přesto strana obsadila třetí místo, stejně jako v předchozích volbách.

V parlamentních volbách z dubna 2019 hnutí Podemos kandidovalo opět ve volební koalici Unidas Podemos. Koalice obdržela 3 732 929 hlasů (14,3 %) a 42 mandátů. Pokračovala tedy ztráta podpory, kdy strana přišla o více než 1,3 milionu voličů. Strana se tak propadla na čtvrté místo.

V parlamentních volbách z listopadu 2019 hnutí Podemos kandidovalo opět ve volební koalici Unidas Podemos. Koalice obdržela 3 119 364 hlasů (12,86 %) a 35 mandátů. Pokračovala tedy ztráta podpory, kdy strana přišla o více než 600 tisíc voličů. Nicméně po volbách uzavřela koaliční smlouvu s vítěznými socialisty. Pokud koalice získá důvěru, budou Podemos poprvé ve vládě.