Počerady

Název vesnice byl odvozen z osobního jména Počerad. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Naposcherad (1207), Potscherad (1333), Pocscherad (1341), Jacobus Poczieradensis (1386), v Počeradci, Poczieradecz (1559), Podssierady (1654), Pocžerad (1787), Potscherad nebo Počehrad a Putschehrad (1846), Počeradec nebo Podscherad (1854) a Počeradce nebo Potscherad (1886).[2]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1207.[3]

U Počerad se těžil tzv. balas (červená hlína), ze kterého se vyráběla růžová nebo červená barva známá pod obchodním názvem andělská červeň.[4] Roku 1881 byl zahájen provoz na železniční trati Počerady–Vrskmaň. Přepravovalo se po ní zejména hnědé uhlí a cukrová řepa a v malé míře byla provozována i osobní doprava ukončená v roce 1960. S rozšiřováním Lomu Vršany význam trati upadal a v posledním úseku provoz skončil v roce 1984.[5]

Na návsi stojí barokní kaple svaté Anny postavená v roce 1720. V roce 2002 byla opravena a znovu vysvěcena.[6]

Pohled na elektrárnu z Milé

Pravděpodobně nejznámější stavbou v okolí Počerad je uhelná tepelná elektrárna provozovaná společností ČEZ. Z původních čtyř bloků jsou momentálně v provozu bloky 2, 3 a 4, z nichž poslední dva byly uvedeny do provozu v roce 1977. Odsířením elektrárna prošla v letech 1994–1996. Jako vedlejší produkt odsiřování vzniká energosádrovec, který je zpracováván na sádrokartonové desky (tuto aktivitu provozuje od roku 1995 firma KNAUF).

• Philipp Trautzl (1869–1910), rolník, starosta a poslanec zemského sněmu[7][8][9]

V Počeradech se nachází poměrně rozsáhlé nádraží, i když v současné době nádražní budova již přímo neslouží účelům osobní dopravy. Stanice leží na Žatec–Obrnice. Částí obce Počerady projíždí pravidelná linková autobusová doprava.