Pneumatologie

Pneumatologie je podobor systematické teologie, který se zabývá zkoumáním významu Ducha Svatého v eschatologii. Řecké slovo pneuma (πνεύμα) znamená dech, což v přeneseném významu znamená duchovní (nemateriální) bytost nebo vanutí. Dotýká se především christologie a tzv. vylití Ducha Svatého a působení Ducha ve věřícím člověku.

Seslání Ducha Svatého (okolo roku 1200)

Charakteristika

Duch byl do 19. století považován především za zdroj milosti či víry, a proto byla pneumatologie zařazována do traktátu o milosti, eventuálně do učení o přivlastnění spásy.[1] Souvislost pneumatologie s eschatologií sice byla ve 20. století rozpoznána, a to převážně mezi reformovanými autory, kteří se mohli opřít o Kalvínovu teologii, v níž hraje Duch Svatý stěžejní úlohu, i když mnohem více v protologii než v eschatologii [2]

Odkazy

Reference
  1. ÄRLE , WILFRIED : Dogmatik. Berlin-New York 1995, 377
  2. PANNENBERG , WOLFHART : Systematische Theologie, Bd. 3. Göttingen 1993, 15

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.