Pletací systém

K systému patří podavač (něm.: Fournisseour), který vede nit přes kontrolu uzlů a tlustých míst, prochází zarážkou a zařízením zajištujícím konstantní napětí niti (s pomocí kuželových ozubených kol, zásobníku s převinutou pletací nití aj[2]).

Nit je vedena dále přes zámek, kterým se ovládá pohyb jednotlivých jehel. [3]

Vlastní pletací orgány, tj. jehly a jehelní lůžko, však k pletacímu systému nepatří.[1]

Konstrukce systémů asi od začátku 21. století umožňují u strojů s průměrem nad 165 mm nerušené zpracování při rychlosti podávání niti do 2 m/sec.[4]

U maloprůměrových okrouhlých strojů se udává maximální rychlost se 4 m/sec.[5]

se obvykle měří počtem systémů na průměr stroje v anglických palcích (2,54 cm). Protože se s každým instalovaným systémem násobí počet obrátek stroje a s tím počet upletených řádků,[6] jsou moderní velkoprůměrové stroje často konstruovány na nižší obrátky při maximálně možném počtu systémů.

V roce 2012 se udávaly jako příklad maximální hustoty stroje s průměrem 42 palců a 152 systémy tj. s hustotou 3,6. Tyto konstrukce však vyžadují speciální úpravy ústrojí k ovládání jehel.[7] Známý okrouhlý stroj Relanit má dokonce 4 systémy na palec. Některé studie upozorňují na fakt, že s vyšší hustotou systémů se zvyšuje náchylnost ke zkrucování hotové pleteniny.[8]

Okrouhlý zátažný stávek se 4 systémy – tvořiči (z konce 19. století)

Ve starší české odborné literatuře se pro pletací systém často používalo označení pracovní systém nebo tvořič.[5]