Plazmová kosmologie

Plazmová kosmologie je alternativní model galaxií a vesmíru, kde kromě gravitace hraje roli magnetismus a elektrické proudy. Elektromagnetická síla je totiž silnější základní interakce a plazma je nejrozšířenější látkou ve vesmíru. Prvním propagátorem byl švédský fyzik Hannes Alfvén a později také Anthony Peratt. Alfvén považoval velký třesk za skrytou formu kreacionismu,[1] protože tvoří svět z ničeho. Roku 2004 Peratt spolupodepsal otevřený dopis vědecké komunitě publikovaný v časopise New Scientist, který kritizuje teorii velkého třesku za závádění mnoha hypotetických entit, jen aby se udržel koncept v souladu s pozorováními.[2] Pozorováními bylo nalezeno spirální uspořádání magnetického pole v galaxii.[3] Podle teorie elektromagnetická interakce formuje galaktické výtrysky[4] a ramena galaxií.[5] Vysvětluje tak rotační křivku galaxií, aniž by byla třeba temná hmota. Přesto současné počítačové simulace galaxií s magnetohydrodynamikou (MHD) stále chybí,[6] Anthony Peratt udělal počítačové simulace metodou PIC (particle in cell, částice v buňce).[5] Elektrický Birkelandův proud je nepřímo vidět i v mlhovinách, které mají tvar šroubovice.[7] Filamenty (vlákna proudu) plazmatu jsou pozorovány jako protuberance u hvězd. Magnetické pole ovlivňuje i chování dvojhvězd.[8] Magnetické pole může hrát srovnatelnou roli s gravitací při tvorbě hvězd.[9] Magnetické pole prostupuje vesmír na všech škálách[10]