Pivovarské muzeum Kostelec nad Černými lesy

Technologický provoz zajišťující výrobu základní suroviny k výrobě piva – sladu. A to od příjmu ječmene, jeho čištění, máčení, klíčení, sušení, odkličování až po skladování. V principu jde o aktivaci enzymů potřebných při samotném vaření piva. V Kostelci je sladovna, od ukončení provozu v roce 1994, zakonzervována a doplněna o množství unikátních technologických celků z jiných bouraných sladoven. Můžete obdivovat kupříkladu žulový renesanční náduvník z Červeného Záhoří, obří vzduchový kompresor z Vratislavic, odkličovačky z Terešova či Chříče, čisticí soustavu na ječmen z Volyně, hvozd typu Ječmen ze Zahrádky a mnoho dalších exponátů.

Podstatou jest připravit sladový šrot ku samotnému vaření piva a to způsobem, aby došlo pouze k částečnému rozdrcení. Technologický komplex nadvarní sestává z přívodního potrubí tlačeného vývěvou, cyklonu, zásobníku na slad, kapsového elevátoru, váhy, šrotovníku a zásobníku na našrotovaný slad. Původní pohon parní nahrazen elektromotory s řemenicemi. Dále se v nadvarní nachází rekuperátor brýdových par, zásobník na studenou vodu a teplovodní bojler. Všechny technologie jsou původní z 30. let 20. století.

Principem velmi složitého procesu varního jest mimo jiné štěpení škrobu na cukry. Působením enzymů vzniklých v průběhu sladování dochází k narušení molekul polysacharidů a bílkovin za vzniku jednoduchých látek. Původní jednoduchá měděná varní soustava o objemu vyrážené mladiny 160 hl pochází z 30. let 20. století a tvoří dominantu Černokosteleckého pivováru. Poslední várka proběhla roku 1987 a od té doby došlo k rozkradení všech menších technologických partií z barevných kovů. Proto muselo být instalováno nové scezovací korýtko z právě uzavíraného Vsetína, všechny dvířka či scezovací plechy. Černokostelecká varna je jediná v ČR na ohřev přímým ohněm – palivo dřevo a uhlí a zároveň nám není známa větší varna na přímý ohřev na celém světě.

Mělké vany o velké ploše, kde přirozeně chladne horká mladina za současné sedimentace kalů, které na sebe vážou třísloviny. Velká náročnost na hygienu a čas, výhodou je přirozená sedimentace a ekonomičnost. V Česku jsou ve funkci chladicí štoky pouze v Praze v pivovaru U Fleků. V Kostelci jsou dva železné chladicí štoky á 80 hl od firmy Novák & Jahn. V dnešní době v ostatních pivovarech nahrazeno vířivými káděmi.

Protiproudý trubkový chladič s dvěma chladicími nezávislými systémy. V trubkách proudí chladicí médium a na povrchu stéká chlazená mladina. Velmi účinné, přirozené a ekonomické chlazení je náročné na hygienické podmínky. V České republice je sprchový chladič v Černokosteleckém pivováru jediný funkční. Původem z pivovaru v Nové Pace, materiál měď v kombinaci s mosazí, délka 6 metrů, výška 2 metry.

Působením pivovarských kvasnic dochází na spilce čili kvasírně ku přeměně jednoduchých cukrů vzniklých na varně na alkohol, oxid uhličitý a teplo. Jedná se o velmi citlivý a složitý proces vyžadující neustálou kontrolu. Původní dubové či modřínové kádě kónického tvaru byly nahrazeny otevřenými betonovými či kovovými nádržemi s potravinářsky upraveným povrchem. Černokostelecký pivovár disponuje 12 ocelovými otevřenými spílečnými káděmi opatřenými tzv. úponovým nátěrem, dále dvěma dubovými káděmi a čtyřmi malými pokusnými dubovými kádičkami. V muzeu jsou dále vystavena káď ocelová válcová se smaltovaným povrchem a káď aluminiová z pivovaru v Jincích.

Rozlehlé chlazené prostory, kde dochází k dokvášení mladého piva a chuťovému zrání. Pivo se dokvášením nasycuje oxidem uhličitýma získává tak přirozený říz. Tento proces ležení je náročný na čas a nízkou teplotu. Černokostelecké ležácké sklepy ve svých pěti odděleních s pěti lednicemi disponují cca 40 velkými dubovými sudy s kapacitou 30 – 60hl umístěnými na žulových kantýřích, třemi ocelovými tanky o velikosti cca 130 hl s potravinářským úponovým nátěrem a čtyřiceti menšími tanky o velikosti 10 hl. Muzejní expozice je zastoupena především největším pivním dubovým sudem v ČR o objemu 121 hl. Dále je ve sklepích umístěn barokní haltýř z pivovaru v Lomnici nad Popelkou. V rámci muzejních aktivit připravujeme tradiční ledování.

Tradiční pivovarské řemeslo je víceméně zapomenuto, neboť není již třeba oprav dřevěných sudů. Ani ležáckých, ani transportních, ani spílečných kádí. V Černokosteleckém pivováru je dochována funkční bednárna, která je dvakrát do roka v plné funkci a to na tradiční akce Vykulení a Vysmolení. Všechny akce pod taktovkou Pana bednáře Ládi Bešťáka.

Náhradou tradičního ledování bylo chlazení systému Linde, využívané ve větších pivovarech od konce 19. století. Obří čpavkové kompresory s ještě většími setrvačníky, kouřící komíny... ano to byly symboly průmyslové revoluce. Kompresorovna Černokosteleckého pivováru je jednou z nejucelenějších expozic se všemi detaily a funkčním kompresorem firmy Kolben & Daněk, dále několik dalších menších čpavkových kompresorů rozmístěných po celém pivováru.

Parní stroj – úžasné síly zdroj. Slova Viktora Sodomy z nesmrtelného songu můžeme jen kvitovat a až dojde ropa budeme připraveni. Funkční parní stroj značky Novák & Jahn z roku 1904 jest toho zárukou. Transmisní rozvody jsou rozmístěny po celém pivovaru.

Památkově chráněná osmiboká budova žentourového mlýniště s naprosto unikátním systémem krovu je s největší pravděpodobností největší stavbou svého druhu v Evropě. Vnitřní průměr žentourového kola činil 17 metrů a původní pohon zajišťovali koně či voli. Po nákladné rekonstrukci slouží objekt kulturním potřebám.