Pivovar Bílina

Pivovar byl založen už roku 1615 rodem Lobkowiczů, ale hlavní barokní zděná budova v současnosti stojící na Pivovarském náměstí byla dostavena až roku 1695.[3] [4] Mezi lety 1798–1810 procházel pivovar rozsáhlými úpravami a modernizací dle plánů Ing. Witschiegla.[5] Koncem 18. století se pro bílinský pivovar projektoval vertikální sladovnický hvozd (neboli sušárna sladu), který je možné vytápět kamenným uhlím.[6] Vybudován byl také nový ležácký sklep ve skále pod bílinským zámkem v roce 1880.[5] V letech 1892–1897 měl pivovar v nájmu Carl Anton Maria Dreher mladší z rodiny úspěšných žateckých pivovarníků.[7] Koncem 19. století došlo také k poslední velké rekonstrukci pivovaru.[5]

Původní Bílinský pivovar Max Lobkowicz byl vyhláškou ministryně výživy (sbírky 1476/1948 Ú.l.) k 1. lednu 1948 znárodněn a spolu s tím i další podniky v majetku Dr. Maxe Ervina Lobkowicze, který vlastnil jak Bílinskou kyselku tak několik uhelných dolů.[8][9] Ustaveno bylo 22 národních pivovarů – ten bílinský spadal pod závod Krušnohorské pivovary, který slučoval podniky menší výroby v regionu. V roce 1960 se pak pivovary reorganizovaly podle nově vyhlášených krajů a bílinský pivovar tak přešel pod národní podnik Severočeské pivovary.[10]

K přerušení výroby došlo roku 1972,[11] nějakou dobu byl ještě pronajímán a fungoval jako sladovna,[2] ale roku 1977 byla výroba piva definitivně ukončena a dále již pivovar sloužil jen jako skladiště.[4] [3] Hlavní budova a další přilehlé stavby v areálu jsou od roku 1992 památkově chráněny.[12] Po proběhnutí restitucí v roce 1989 připadl pivovar rodu Lobkowiczů, kteří ho nějakou dobu pronajímali.[1][4] Město ho pak od Martina Lobkowicze odkoupilo v roce 1997.[4][13]

Za pivovarem stál v ulici Litoměřická i pivovarský rybník[9] – ten byl později zrušen a využíván jako městské kluziště, pro pivovar se proto muselo v 70. letech vystavět nové čpavkové chlazení.[14] Nakonec bylo zrušeno i kluziště a v místě bývalého rybníka byl mezi lety 2000–2001 vybudován krytý zimní stadion.[2][15] [16] V historii byl pivovar napájen i vodovodem z obce Lukov.[17]

Město se po odkoupení pivovaru marně snažilo nabídnout ho investorům i v zahraničí. Od roku 2001 ho nabízelo k prodeji či pronájmu.[18][4] Po čtyřech letech došlo k opravě průčelí pivovaru a jejímu zabezpečení.[4] Havarijní stav budov a památková ochrana však výrazně komplikovaly možnou větší rekonstrukci a další využití a město tak jednalo i o možnosti objekt památkové ochrany zbavit.[13]

V roce 2009 začalo město intenzivně jednat o možné rekonstrukci pivovaru, vypověděli se tehdejší nájemci části areálu (v místě se vystřídala výrobna nábytku i pneuservis), město nechalo vypracovat studii využití části areálu a zřídilo komisi pro rekonstrukci.[19] Objevili se i zájemci z Německa a bylo v plánu rekonstrukci financovat z evropských fondů, což ale nebylo realizováno.[20] V roce 2010 byl schválen záměr k prodeji pivovaru za 2,3 milionu korun.[21] O pivovar pak v roce 2013 projevila zájem firma RHPI (dceřiná v ROSS Holding), která měla za sebou přestavbu pivovaru v Chotěboři a chtěla obnovit výrobu piva i v Bílině, k realizaci však opět nedošlo.[4][22] V roce 2016 pak areál koupila společnost Lesy Sever, která do svého vlastnictví dříve získala i bílinský zámek. V plánu bylo zachování a oprava památkově chráněných budov a demolice ostatních ve špatném stavu.[23]

V areálu pivovaru se konají občasné kulturní akce organizované Historickým spolkem města Bíliny, jinak ale nadále chátrá.

Za první republiky se v Bílině vyrábělo hlavně tzv. Zámecké světlé 12°, Březňák tmavý 12° a Kozel 12° (také pod německým názvem „Doppel-Bock“),[24][1] přičemž pivo Březňák dnes vyrábí Pivovar Velké Březno u Ústí nad Labem. Z původních etiket lahví je možné dohledat i dříve vyráběné druhy piva z doby, kdy pivovar přešel pod národní podnik Severočeské pivovary. V té době byla nejpopulárnější tzv. Perla severu (někdy jako Bílinská perla).[25][4] Po roce 1960 pivovar vyráběl:

• Výčepní světlé 7°
• Světlé 10°
• Světlý ležák 12°
• Bílinské tmavé 10°
• Perla severu 11°

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pivovar Bílina na Wikimedia Commons