Pietro Germi

Pietro Germi (výslovnost [Džermi]; 14. září 1914, Janov – 5. prosince 1974, Řím) byl italský filmový režisér, scenárista a herec. Bývá řazen k neorealismu, především svými ranými díly, později natáčel hlavně komedie stylu commedia all'italiana. Jedním ze snímků, který ho definuje, je právě Germiho komedie Rozvod po italsku, která se zároveň stala Germiho nejslavnějším a také nejoceňovanějším dílem: získal za něj roku 1963 Oscara ze nejlepší scénář (nominován byl i za režii) a o rok dříve Cenu za nejlepší komedii na filmovém festivalu v Cannes (byla nominována i na Zlatou palmu). Za další svou frašku Dámy a pánové získal v roce 1966 v Cannes Zlatou palmu. Za film Cesta naděje získal Stříbrného medvěda na Berlinale roku 1951, právě toto dílo je především řazeno k neorealismu. Komedie Serafino (se zpěvákem Adrianem Celentanem v hlavní roli) obdržela v roce 1969 Zlatou cenu na festivalu v Moskvě. K jeho známým komediím patří též filmy Alfréde, Alfréde! (1972) s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli, Nemrava (1967) s Ugo Tognazzim nebo Svedená a opuštěná (1964).[1] Někdy sám sebe obsadil do hlavní role, jako v kriminálce Zatracený malér z roku 1959 nebo ve snímku Tatínek z roku 1956.

Pietro Germi
Narození	14. září 1914 Janov
Úmrtí	5. prosince 1974 (ve věku 60 let) Řím
Příčina úmrtí	hepatitida
Alma mater	Experimental Centre of Cinematography
Povolání	filmový režisér, herec, filmový producent a scenárista
Ocenění	Cena Akademie za nejlepší scénář (1963) Zlatá palma (1966)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.