Pierre Clostermann

V listopadu 1937 získal licenci sportovního pilota. Po vypuknutí války se chtěl dostat do francouzského letectva jako bojový pilot, pro nízký věk však přijat nebyl. V březnu 1942 zahajuje zdokonalovací výcvik ve Velké Británii, již jako příslušník Letectva Svobodné Francie. V lednu 1943 je přeřazen k francouzské 341. peruti RAF Alsasko, vyzbrojené letouny Supermarine Spitfire. 27. července 1943 Clostermann vybojoval svá první vzdušná vítězství - sestřelil hned dva stíhací Focke-Wulf Fw 190. 28. září 1943 odešel k 602. peruti (City of Glasgow) - spekulovalo se o tom, že se nechal přeřadit kvůli sporům s ostatními piloty, kteří mu údajně kladli za vinu smrt svého velitele René Jean Mouchotta (byl sestřelen 27. srpna), Clostermann byl na osudném letu Mouchottovým číslem, avšak během boje ho opustil - sám Clostermann ve svých vzpomínkách uvádí, že Mouchottova poslední slova byla I'm Alone[1] - jsem sám... S 602. se účastnil mnoha bojových akcí, mnohdy proti pozemním cílům, a dosáhl i několika dalších sestřelů. 7. července 1944 pak od perutě odchází a po dovolené nastupuje do štábní funkce na velitelství Letectva Svobodné Francie. Kancelářský život se mu však nelíbil, a proto se snažil dostat zpět k bojové jednotce - to se mu podařilo a v lednu 1945 je poslán do Holandska k 274. peruti létající na letounech Hawker Tempest. Později byl převelen k 56. peruti již jako velitel letky. 8. dubna je opět přeřazen, tentokrát ke 3. peruti., kde rovněž převzal velení letky. 27. srpna 1945 pak byl demobilizován. O celkovém počtu jím dosažených sestřelů se dodnes vedou spory - sám Clostermann uvádí 32 vítězství, existují však rozpory mezi popisem průběhu bojových akcí od něho samotného a jejich popisem v záznamech perutí - u některých sestřelů je uváděno, že šlo o letouny zničené na zemi apod. Podle Tomáše Poláka^[kdo?] dosáhl Closterman zcela jistě 11 sestřelů a k těm by bylo možno přičíst nanejvýš dalších 7, což by znamenalo, že by se svými 18 sestřely nebyl nejúspěšnějším francouzským stíhačem.

Clostermann ovšem patřil také mezi vynikající hloubkové piloty tzv. "kotláře", když zničil 72 lokomotiv. Dále je mu připisováno 225 zničených nepřátelských vozidel, 1 ponorka ve spolupráci, 5 tanků či 2 torpédové čluny.

Po válce vydal slavnou knihu Velký cirkus (Le grand cirque), která obsahuje jeho vzpomínky a zápisky z deníku z období, kdy působil jako stíhací pilot.

V poválečném období vstoupil do politiky a v letech 1946-1969 byl celkem byl osmkrát zvolen poslancem Národního shromáždění. Současně působil v oblasti leteckého průmyslu, v němž dosáhl postavení obchodního ředitele společnosti Reims Aviation, licenčně vyrábějící letouny Cessna pro evropský trh. V letech 1956-1957 se krátce dobrovolně vrátil do vojenské služby jako pilot pozorovacího letounu MH-1521 Broussard v Alžírské válce. Do zálohy odešel v hodnosti podplukovníka Francouzského letectva.

• Tomáš Polák - Esový poker
• Pierre H. Clostermann - Velký cirkus
• Topsid.com
• Audiokniha Velký cirkus, načetl Jiří Dvořák, Audiotéka, 2017 v edici Mistři slova

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre Clostermann na Wikimedia Commons
• (francouzsky) pierre.clostermann.org, oficiální webové stránky a nepublikovaný obsah.
• (francouzsky) Compagnons de la Libération: Pierre Clostermann na stránkách Ordre de la Libération