Tuleň bajkalský

Potravu pro něrpy tvoří ryby (golomjanka a bajkalský býček). Dospělá něrpa za rok zkonzumuje až 1 tunu ryb. Síh omul (někdy též síh tažný) se v jídelníčku tuleně bajkalského objevuje jen zřídka a ve velmi malém množství, tvoří méně než 1 - 2 % jeho denního příjmu.

Kolem 3. - 4. roku života dosahují samice něrp pohlavní dospělosti, ale potomky rodí až ve věku 4 - 7 let. Samci dosahují pohlavní zralosti o rok, dva později. Březost trvá 11 měsíců, přičemž prvních 3 - 5 nastává tzv. embryonální diapauza (tj. pozastavení vývoje zárodku). Za život může samička porodit až dvě desítky i více mláďat, vezmeme-li v úvahu, že je schopná plodit potomstvo do 40. roku věku. Samice mají mláďata obvykle každoročně. Nicméně každý rok 10 - 20 % samiček je z různých důvodů neplodných. Toto období trvá více než měsíc — od konce února do začátku dubna.

Něrpy obvykle rodí jedno, vzácně dvě mláďata ve speciálně upraveném sněhovém obydlí, v období od února do března. Hmotnost novorozence je do 4 kg. Srst mláděte má bílou barvu, proto se mu také přezdívá „bělok“. Asi 4 - 6 týdnů tráví malá něrpička uvnitř nory a je krmena mateřským mlékem. Dokud mládě přijímá mateřské mléko, nepotápí se pod vodu. Jakmile opustí noru, prakticky ihned shazuje svou bílou srst. Matka se o svého potomka pečlivě stará, vzdaluje se pouze na dobu lovu. Za přítomnosti matky je teplota uvnitř nory okolo + 5 °C, zatímco venku teplota klesá k - 15 - 20 °C. Období laktace končí po 2 - 2, 5 měsících. Někdy kojení trvá 3 - 3, 5 měsíce v závislosti od stavu ledové pokrývky. S přechodem na samostatnou potravu začínají mláďata línat, ve 2 - 3 měsících postupně mění barvu kožichu na stříbrno-šedou. Starší a dospělí jedinci mají hnědou barvu.

Něrpa zimuje na ledě v norách, často pod nashromážděnými ledovými krami pokrytými sněhem, které tvoří na jezeře přístřešky. Zvíře si na povrchu jezera udělá hlavní průduch o průměru 1 - 2 m, odstraňuje z něho led a snaží se ho v tomto stavu udržet. Je-li jezero zamrzlé celé, může něrpa dýchat pouze prostřednictvím nouzových větracích otvorů. Pomocí drápů na předních končetinách rozhrabuje zespodu led. Těchto nouzových průduchů vytvoří kolem nory deset i více, které jsou od toho hlavního vzdálené desítky, nebo dokonce i stovky metrů daleko. Otvory mají obvykle kulatý tvar o velikosti 10 - 15 cm, což úplně stačí, aby mohla vystrčit čenich nad hladinu. Větrací průduchy se výrazně rozšiřují směrem dolů a mají tvar obráceného trychtýře. Zajímavé je, že schopnost dělat průduchy je jejich vrozený instinkt. Do pokusného otevřeného akvária, které něrpám sloužilo jako místo odpočinku, dávali na vodní hladinu malou plovoucí plošinu z polystyrenu (cca 5 cm). Měsíční a dvouměsíční mláďata provrtávala otvory do plošiny zezdola drápy, vystrkovala čenich a dýchala skrze ně, i když kolem sebe měla vodu. Jakmile se nadýchala vzduchu, opět se ponořila pod hladinu. Je třeba podotknout, že mladé něrpy byly odchyceny jako týdenní či dvoutýdenní, kdy ještě pily mateřské mléko. Musely je krmit kondenzovaným mlékem kojeneckou lahví, jako děti. Ve vodě tehdy ještě neplavaly a bály se jí. Poté, co vyrostly, ukázaly, co dokáží.

Pozorování ukázalo, že něrpy ve vodě spí, jelikož byly v nehybném stavu poměrně dlouhou dobu. Pravděpodobně spí tak dlouho, dokud mají dostatek kyslíku v krvi. Během spánku připlouvali potápěči až k nim, dotýkali se jich a dokonce je převraceli, ale zvíře i přesto nadále spalo.