Tuleň kaspický

Předpokládá se, že se vyvinul z tuleně kroužkovaného, stejně tak jako tuleň bajkalský.

Dospělí samci dorůstají do délky 1,5 m, samice 1,4 m. Dosahují váhy 90 - 100 kg. Mají tmavě šedé či nažloutle šedé zbarvení. Samci mají tmavé skvrny, samice o něco světlejší. Dožívají se 30 až 40 let.

Za potravou se obvykle potápí do hloubky kolem 50 metrů, ponor trvá kolem jedné minuty. Byly zaznamenány i ponory přes 150 m.

Vyskytují se na pobřeží, na skalnatých ostrovech a ledových krách, ale i v ústích řek Volhy a Uralu. V zimním období se zdržují v severovýchodní části Kaspického moře, kde je voda mělčí. Od dubna následují svou kořist, menší ryby a korýše, do hlubších a chladnějších vod na jihu.

Na konci podzimu se tuleni vrací na sever, kde voda rychleji zamrzá. Po 11 měsících březosti se v lednu a únoru rodí mláďata. Narozené mládě je bíle zbarvené a váží okolo 5 kg. Samci pohlavní zralosti dosahují po 6-7 letech, samice po 5-7 letech. U samic je místo dříve pozorované běžné březosti 40-70% nynější dlouhodobý stav okolo 30%.

Mezi predátory ohrožujícími mláďata tuleně kaspického patří orel mořský a vlk.

Značný pokles populace má na svědomí člověk. Kromě lovu a pytláctví tuleně ohrožuje i výstavba letovisek, intenzivní lov ryb a vytváření plavebních drah ledoborci. Velkou měrou se na jeho úbytku podílí průmyslové znečištění, které narušuje jeho imunitní systém.

Na počátku 20. století byl jejich počet odhadován na 1,5 miliónu. Odhad z roku 2005 byl 104 000, odhadovaný pokles populace je mezi 3-4% ročně.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tuleň kaspický na Wikimedia Commons

Tuleň kaspický na poštovní známce Kazachstánu