Philips Wouwerman
Philips Wouwerman (též Wouwermans) (24. května 1619 (pokřtěn), Haarlem – 19. května 1668, Haarlem) byl holandský malíř krajin, loveckých scén a bitev.
Philips Wouwerman | |
---|---|
autoportrét Philipse Wouwermana, červená křída | |
Narození | 24. května 1619 Haarlem |
Úmrtí | 19. května 1668 Haarlem |
Bydliště | Bakenessergracht 55 |
Povolání | malíř |
Choť | Anna Pietersz. van Broeckhoff |
Příbuzní | Jan Wouwerman[1] a Pieter Wouwerman[1] (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se v Haarlemu jako syn nyní zcela neznámého malíře Pouwels Joostsz Wouwermana z Alkmaaru. O jeho malířském školení není nic známo a přestože Cornelis de Bie uvádí, že byl žákem Franse Halse (1581/85–1666), nic nepřipomíná Halsův vliv na Wouwermanův styl malby. Mohl být také žákem malíře koní Pietera Verbecka.[2] V devatenácti letech roku 1638 utekl s mladou haarlemskou katoličkou do Hamburku a přes odpor své rodiny se s ní oženil. V následujícím roce se vrátil do Haarlemu a působil zde až do smrti.
V mladém věku se oženil s Annou Pietersz. van Broeckhoff, se kterou měl deset dětí. Rodina žila v Bakenessergracht v domě, kde později bydleli také haarlemští malíři Cornelis Gerritsz Decker a Hendrik de Meijer.
Wouwerman se stal roku 1640 let členem malířského cechu sv. Lukáše a zastával v něm v následujících letech několik oficiálních funkcí. V haarlemských archivech je uváděn i jako obchodník s nemovitostmi. Zemřel ve 48 letech jako úspěšný a zámožný člen místní komunity. Sedm z Wouwermanových dětí, které se dožily dospělosti, zdědilo po smrti matky roku 1670 významné dědictví.
Dílo
Wouwerman začal svou uměleckou kariéru v tradici Pietera van Laera a ve stylu bamboccianti, zachycováním žánrových scén z každodenního života. Dokázal spojit řadu jednotlivých odpozorovaných motivů do jednotné kompozice a odlišit pomocí gest a detailů i přes stovku postav. V polovině 40. let byly jeho nejčastějším námětem krajiny s diagonálním sklonem, stromy rámujícími výjev a postavami lidí s koňmi. V následujících třiceti letech se dopracoval k osobitému stylu a vynikl zejména v zobrazování koní v pohybu. Charakteristickým znakem jeho obrazů je bílý kůň, který nechybí téměř v žádném díle. Podle historika umění Frederika J. Duparca byl Wouwermans nejschopnějším a nejúspěšnějším holandským malířem koní 17. století.[3] Rozsah jeho témat byl velmi pestrý a sahal od žánrových obrázků a krajin k náboženským a vojenským výjevům. Maloval jezdce na koních, lovce a sokolníky, poutníky v krajině, bitevní scény s kavalerií, vojenská ležení nebo výjevy z venkovského života. Obrazy z jeho vrcholného období mezi roky 1650-1660 mají nesporně vysokou kvalitu a kombinují imaginární jižní krajiny s typickou holandskou atmosférou charakterizovanou stříbřitým chladným světlem. Pozdější Wouwermanovy malby mají díky užití tmavšího bolusového podkladu tlumené barvy a postrádají dřívější půvab a vyváženost.[2]
Celkem je známo kolem 570 Wouwermanových děl s potvrzeným autorstvím. Starší katalogy uváděly 800 (John Smith's Catalogue raisonné, 1829/1842) až 1200 děl (rozšířený katalog Hofstede de Groot, 1908), mezi kterými ale byla řada jeho napodobitelů, mimo jiných i jeho dva mladší bratři Jan Wouwerman (1629-1666) a Pieter Wouwerman (1623-1682). Mezi zapsané žáky Philipse Wouwermana patřili malíři Johannes van der Bent, Hendrick Berckman, Eduard Dubois, Nicolas Ficke, Barent Gael, Anthony de Haen, Emanuel Murant, Matthias Scheits a Kort Withold. Z následovníků byli nejvýznamnější Jan van Huchtenburgh (1647–1733), bratři Jan Frans (1683–1750) a Joseph van Bredael (1688–1739) nebo Carel van Falens (1683–1733). První retrospektivní výstavy Wouwermanova díla proběhly v Kasselu, Gemäldegalerie Alte Meister v Mnichově a v The Royal Picture Gallers Mauritshuis v Haagu v letech 2009-2010.
- Odpočívající poutníci - Google Art Project
- Dvůr s kovářem podkovávajícím koně - Google Art Project
- Lovecké zastavení - Google Art Project
- Sokolníci vypravující se na lov (1652), Bemberg Fondation Toulouse
- Zvěstování pastevcům (1653)
- Napájení koní u řeky, Rijksmuseum
- Bílý kůň (1646), Rijksmuseum
- Jezdecká škola (1660), Rijksmuseum
- Bitevní scéna (1645-1646)
- Bitva kavalerie a hořící mlýn (60. léta)
Reference
- překlad z anglické Wikipedie a zdrojů uvedených v odkazech
- Union List of Artist Names. 2. března 2019. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
- Mráz B, Mrázová M, 1988, s. 622
- Frederik J. Duparc, 1993, s. 257–286
Literatura
- Philips Wouwerman (1619-1668). Exhibition Catalogue, Museumslandschaft Hessen Kassel/ Royal Picture Gallery Mauritshuis, The Hague, 2009/2010, ISBN 978-90-400-8592-5
- Birgit Schumacher, Philips Wouwerman. The Horse Painter of the Golden Age, Davaco Publishers, Doornspijk 2006, ISBN 90-70288-67-2
- Frederik J. Duparc, "Philips Wouwerman, 1619-1668", in: Oud Holland, 1993, vol. 107, no. 3, pp. 257–286
- Birgit Schumacher, Studien zu Werk und Wirkung Philips Wouwermans', Diss. Munich 1989
- Bohumír Mráz, Marcela Mrázová, Encyklopedie světového malířství, Academia Praha 1988, s. 622
- Cornelis Hofstede de Groot, Beschreibendes und kritisches Verzeichnis der Werke der hervorragendsten holländischen Maler des XVII. Jahrhunderts, vol. 2, Esslingen and Paris 1908 (Reprint: Teaneck, NJ: Somerset House, 1976; A Catalogue Raisonné of the Works of the Most Eminent Dutch Painters of the Seventeenth Century, vol. 2)
- John Smith, A Catalogue Raisonné of the Works of the Most Eminent Dutch, Flemish and French Painters, vol. 1, pp. 199–412 and vol. 9, pp. 137–233, London 1829 and 1842
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Philips Wouwerman na Wikimedia Commons
- Groove Art on line: Wouwerman (Wouwermans), Philips (Philippus)
- Encyclopaedia Britannica: Wouwerman, Philip