Filip z Milly
Filip z Milly známý též jako Filip z Nábulusu (okolo 1120 – 3. dubna 1171) byl sedmý velmistr Templářských rytířů v letech 1169–1171.
| Filip z Milly | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1120 |
| Povolání | rytíř templářského řádu |
| Choť | Isabelle |
| Děti | Renier of Milly Helena of Milly Stephanie of Milly |
| Rodiče | Guy de Milly a Étiennette de Naplouse |
| Rod | house of Milly |
| Příbuzní | Renier of Ramla[1], Helvis z Ramly[1], Guy Francinega[1] a Henri de Milly[1] (sourozenci) |
| Funkce | velmistr templářského řádu (1169–1171) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Jeho rod pocházel z Pikardie. Byl nejstarším synem Guye z Milly, který vlastnil pozemky u Nábulusu a Jeruzaléma. Ve sporech mezi jeruzalémskou královnou vdovou Melisendou a jejím synem Balduinem III. stál Filip na straně královny. Po Balduinově vítězství se mu v roce 1161 podařilo zbavit Filipa nábuluského léna výměnou za méně výhodné zajordánské panství.[2]
Pravděpodobně po smrti své manželky vstoupil jako vdovec do řádu templářů 17. ledna 1166. Při té příležitosti věnoval řádu větší množství pozemků včetně hradu Ahamant.[3] Po smrti velmistra Bertranda de Blanchefort v lednu 1169 se v srpnu stal jeho nástupcem. Jako jediný vytvořil ozbrojené jednotky, které bránily Gazu před vojáky Saladina. Počátkem roku 1171 vedl poselství jeruzalémského království do Konstantinopole a z tohoto důvodu rezignoval na funkci velmistra řádu templářů. Během této mise 3. dubna 1171 zemřel.[4] Jeho nástupcem na místě velmistra byl Odo de St Amand.
Reference
- Charles Cawley: Medieval Lands. Prosopography of medieval European noble and royal families. Dostupné online.
- BARBER, Malcolm. Noví rytíři : dějiny templářského řádu. Praha: Argo, 2006. 433 s. ISBN 80-7203-764-1. S. 119. Dále jen Noví rytíři.
- Noví rytíři, s. 101
- Noví rytíři, s. 120
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Filip z Milly na Wikimedia Commons