Philippe Salaün

Philippe Salaün (4. března 19434. října 2020) byl francouzský fotograf.[1]

Philippe Salaün
Rodné jménoPhilippe Michel Jacques Alain Salaün
Narození4. března 1943
Plonévez-du-Faou
Úmrtí4. října 2020 (ve věku 77 let)
10. obvod
Povolánífotograf a fotolaborant
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Salaün se narodil 4. března 1943 v Plonévez-du-Faou ve Finistère . Většinu svého dětství strávil v Réunionu, než se vrátil do pevninské Francie, v Châteauroux . Nejprve fotografoval během své služby v alžírské válce a naplno se do fotografie zamiloval během výstavy fotografií v Le Havru v roce 1968.

Poté, co se Salaün naučil metodu černobílého tisku, rozhodl se otevřít vlastní dílnu. Získal stipendium od Francouzské národní fotografické nadace a studoval ve Spojených státech po boku Ansela Adamse a Jerryho Uelsmanna na Arizonské univerzitě .

Po svém návratu do Francie pracoval ve své dílně na Rue Beaurepaire v Paříži, kam mu během jeho kariéry svěřilo k nazvětšování fotografie mnoho různých umělců. Během cest pravidelně fotografoval se slovy: „Dlouhou dobu jsem měl především zálibu v každodenních obrazech a vtipném tónu, ale v posledních letech se nechám svádět překvapením, která cestovní fotografie skýtá, konkrétně portréty“. V Jižní Americe procestoval Kolumbii, Peru a Bolívii . Pořídil také fotografie ze silnice U.S. Route 66, Vietnamu, Číny, Japonska, Mali a Réunionu, kam se vydal po stopách svého dětství.

Ve svých šedesáti letech zorganizoval výstavu s názvem 60 X 60, sbírku různých fotografií, které vydal Éditions Alternatives, Maison européenne de la photographie a Éditions Paradox v říjnu 2006.

Philippe Salaün zemřel na rakovinu v Paříži dne 4. října 2020 ve věku 77 let.[2]

Významné fotografie

  • La Vie de château (1973)
  • Domecy-sur-le-Vault (1973)
  • Le chien fantôme. Canal Saint-Martin (1974)
  • Exposition canine (1976)
  • Cheval noir à tête blanche (1976)
  • Ty Cam (1977)
  • Fauves (1980)
  • Hommage à Fontcuberta. Nîmes (1980)
  • L'imperméable de cheval. Tharon (1981)
  • Casaanita Cadaques, 31 mars 86 (1986)
  • American bar, Route 66, New Mexico (1991)
  • Mitsu et le tapis (1993)
  • Le Dieu Éléphant (1993)
  • Mitsu et les poissons (1994)
  • Chien solitaire (1999)
  • Toro pyrotechnique (2000)
  • Le Bouledogue bistrot (2001)

Publikace

  • Rencontres francophones, 2 (1988)
  • Philippe Salaün (1992)
  • 60 X 60 (2006)

Ceny a ocenění

  • Prize of the Villa Lumière

Výstavy

Samostatné výstavy

  • Chalon-sur-Saône (1992)
  • La Route 66, Chartres (2003)
  • 60x60, Paříž (2004)
  • Les montagnards du Vietnam, Paříž (2006)
  • Médiathèque Opale Sud, Berck (2013)
  • Bloom Gallery, Osaka (2013)
  • Philippe Salaün, tireur exposé, Paříž (2017)

Skupinové výstavy

  • Rencontres francophones, 2, La Rochelle (1988)
  • Ruptures – Ados à Paris, Paříž (2010)
  • La photographie en France, 1950–2000, Paříž (2012)
  • La Bretagne, Collection photographique de L'Imagerie – Lannion, Clermont (2014)[3]
  • Čtyři francouzští fotografové, Asheville (2018)[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philippe Salaün na anglické Wikipedii.

  1. Salaün, Philippe (1943-....) [online]. Dostupné online. (French)
  2. Philippe Salaün (1943-2020) [online]. 9. 10. 2020. Dostupné online. (anglicky)
  3. Exposition de photographies [online]. 14. 3. 2014. Dostupné online. (francouzsky)
  4. Four French Photographers: Edouard Boubat, Robert Doisneau, Bernard Plossu, Philippe Salaün [online]. 6. 4. 2018. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.