Petr Moos

Petr Moos (* 3. února 1946 Praha) je český dopravní inženýr, vysokoškolský pedagog, politik a manažer. Od ledna do července 1998 ministr dopravy ČR v Tošovského vládě, spoluzakladatel a bývalý první děkan Fakulty dopravní ČVUT v Praze.

prof. Ing. Petr Moos, CSc.
Petr Moos (promoce 2006)
4. ministr dopravy ČR
Ve funkci:
2. ledna 1998  22. července 1998
Předseda vládyJosef Tošovský
PředchůdceMartin Říman
NástupceAntonín Peltrám
Stranická příslušnost
Nestraník
do zastupitelstvaza SD-SN (2014)
nezávislý (2018)
v české vláděnezávislý (1998)

Narození3. února 1946 (76 let)
Praha
Československo Československo
ChoťJiřina Moosová
DětiPetr, Marek
Alma materČVUT v Praze
Profesepedagog
NáboženstvíCírkev bratrská (do Desetiletí od 2000)
katolická církev (od Desetiletí od 2000)
Oceněnímedaile Za zásluhy 1. stupeň (2015)
CommonsPetr Moos
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze. Působil na různých vysokých školách, od roku 1994 jako děkan Fakulty dopravní ČVUT. Od 2. ledna 1998 do 23. července 1998 byl Petr Moos ministrem dopravy a spojů. Od roku 2000 proděkan pro vědeckou a výzkumnou činnost Fakulty dopravní ČVUT.

V roce 2007 působil ve vládou jmenovaném týmu pro vyjednávání Národního strategického referenčního rámce.

Je ženatý, manželka Jiřina Moosová, má 3 děti (syn Petr – klinický psycholog, dcera, syn Marek – IT specialista).

Studoval na ČVUT v Praze, obor radioelektronika – 1969, CSc. – sdělovací technika – 1974, jmenován docentem na Fakultě stavební ČVUT 1989 – obor technická zařízení budov, habilitace na Fakultě elektrotechnické ČVUT 1994 – obor radioelektronika, telekomunikace. Profesorem v oboru sdělovací technika – 1996.

Do roku 1989 – odborným asistentem, po roce 1989 – vedoucí katedry, v letech 1993–1999 děkanem Fakulty dopravní ČVUT, jejímž byl zakladatelem. V roce 1998 ve vládě J. Tošovského jako ministr dopravy ČR. V letech 1999–2006 byl proděkanem pro vědu a výzkum na FD ČVUT a v roce 2006 byl opět zvolen Akademickým senátem do funkce děkana. Současně je vedoucím Ústavu informatiky a telekomunikací na FD ČVUT v Praze. Je členem vědeckých rad několika fakult v ČR. V zahraničí působí jako místopředseda Výboru EURNEX (Síť excelence 68 evropských universitních a rezotních výzkumných pracovišť). Je vedoucím koordinátorem sítě excelence pracovišť CEEC a vedoucím pracovní skupiny WP 4 v projektu EURNEX. Absolvoval zahraniční stáže a vědecké pobyty v na řadě západoevropských univerzit a na pracovištích v USA.

Odborně se zabývá inženýrskou informatikou, telekomunikacemi, telematikou a dopravní politikou. Je autorem nebo spoluautorem více než 120 odborných článků v časopisech a referátů na mezinárodních konferencích, 4 monografií a desítky učebních skript.

V komunálních volbách v roce 2014 do Zastupitelstva hlavního města Prahy kandidoval jako nestraník za SD-SN na kandidátce subjektu "Demokraté Jana Kasla", ale neuspěl.[1] Dne 28. října 2015 jej prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Dne 13. července 2018 jej řídící výbor Českých drah schválil členem dozorčí rady a zároveň jej doporučil na post předsedy dozorčí rady, a to vzhledem k jeho odborným a profesním zkušenostem.[2][3] Ze zdravotních důvodů rezignoval ke 30. dubnu 2019 na funkci předsedy i člena dozorčí rady.[4]

Reference

  1. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m., Kandidátní listina: Demokraté Jana Kasla [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2018-07-13]. Dostupné online.
  2. Řídící výbor Českých drah obměnil členy dozorčí rady, na předsedu doporučil Petra Moose [online]. Ministerstvo dopravy ČR, 2018-07-13 [cit. 2018-07-13]. Dostupné online.
  3. Ťok odvolal většinu z dozorčí rady Českých drah včetně vedení. Novým šéfem má být exministr Moos. Aktuálně.cz [online]. 2018-07-13 [cit. 2018-07-13]. Dostupné online.
  4. ČTK; IDNES.cz. Moos po necelém roce končí coby šéf dozorčí rady Českých drah. idnes.cz [online]. 2019-04-16 [cit. 2019-04-25]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.