Petr Kavan

Ve volbách v roce 1992 byl zvolen do České národní rady za HSD-SMS (volební obvod Jihomoravský kraj). Zasedal ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.[4][3] V rámci poslaneckého klubu HSD-SMS ovšem zastupoval Moravskou národní stranu, která ve volbách roku 1992 kandidovala na společné listině s HSD-SMS. V říjnu 1992 se podílel na petici Moravské národní strany, v níž se požadovala proměna České republiky na spolkový stát.[5]

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V ní setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1996. Koncem roku 1992 se uváděl jako jeden z kandidátů na předsedu HSD-SMS na nadcházejícím sjezdu této formace.[6] Na sjezdu v lednu 1993 postoupil do druhého kola, v němž získal 112 hlasů, ale se 127 hlasy ho porazil a předsedou strany se stal Jan Kryčer.[7] Strana byla tehdy přejmenována na Hnutí samosprávné demokracie Moravy a Slezska - HSDMS. V lednu 1993 se Kavan uvádí jako předseda poslaneckého klubu HSD-SMS.[8] Ještě koncem ledna 1993 ovšem opustil spolu s několika dalšími poslaneckými kolegy poslanecký klub HSDMS pro nesouhlas s novou orientací strany a působil jako nezařazený poslanec. V červnu 1993 pak byl obnoven sněmovní klub HSD-SMS. Jeho předsedou byl Kavan a tvořilo ho několik moravistických poslanců a skupina bývalých členů klubu SPR-RSČ. Názvem tento klub sice upomínal na původní formaci HSD-SMS z voleb roku 1992, ale tato strana (mezitím transformovaná do HSDMS) se od něj distancovala.[9] V tomto klubu setrval do dubna 1994, kdy z něj s několika dalšími poslanci vystoupil a následně byl nezařazeným poslancem, reprezentujícím důsledně moravistické postoje.[10][11]

V březnu 1996 spoluzakládal nový politický subjekt Hnutí samosprávné Moravy a Slezska – Moravské národní sjednocení (HSMS-MNSj).[12] Následně byl vyloučen z Moravské národní strany.[13] Byl místopředsedou HSMS-MNSj.[14]

V sněmovních volbách v roce 1996 neúspěšně kandidoval za HSMS-MNSj.[15] Na podzim pak v senátních volbách roku 1996 kandidoval za tuto formaci, respektive za střechovou alianci Moravskoslezská koalice za senátní obvod č. 49 - Blansko. Získal ale jen 3 % hlasů a nepostoupil do 2. kola.[16]

Úspěšný byl na komunální úrovni. V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen do zastupitelstva města Blansko za Moravskou národní stranu. V říjnu 1995 ovšem na mandát v zastupitelstvu rezignoval. Opětovně sem byl zvolen v mimořádných komunálních volbách v roce 1996, nyní za HSMS-MNSj a mandát obhájil v komunálních volbách roku 1998, rovněž za HSMS-MNSj. Profesně je uváděn jako energetik.[17][18][19]

Roku 1996 inicioval vytvoření praporu města Blansko, přičemž heraldickou podobu mu dal jeho kolega z parlamentu Jiří Bílý.[20] V roce 1997 coby zastupitel Blanska navrhl udělit čestné občanství bývalému komunistickému ministrovi vnitra Rudolfu Barákovi. Návrh byl ale zamítnut.[21] Na přelomu století se po odtržení části města Blansko Spešov stal starostou této nově samostatné obce. V té době se zapojil do sporů se starostkou Blanska, kterou kritizoval za hospodaření s obecním majetkem a na kterou roku 2000 podal trestní oznámení, protože ho měla označit za fašistického extrémistu.[22] Mandát v zastupitelstvu Spešova obhájil v komunálních volbách roku 2002, nyní již jako bezpartijní.[23]

Opětovně se pokoušel o návrat do celostátních zákonodárných sborů. V sněmovních volbách v roce 1998 byl na kandidátce Moravské demokratické strany, ale mandát nezískal.[24]

Roku 2009 se zastřelil vlastní zbraní, spekulovalo se, že příčinou sebevraždy byly vážné zdravotní problémy.[2]