Peterovka dalmatská

Peterovka dalmatská[2][3] (Petteria ramentacea) je jediný druh rodu peterovka z čeledi bobovité (Fabaceae). Je známa též pod názvem peterovka drobnošupinatá[4] nebo peterie dalmatská.[3] Je to opadavý keř s trojčetnými listy a vzpřímenými hrozny světle žlutých květů. Vyskytuje se pouze na Balkáně, v ČR je zřídka pěstována jako sbírková a okrasná dřevina.

Peterovka dalmatská
Peterovka dalmatská (Petteria ramentacea)
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
TribusGenisteae
Rodpeterovka (Petteria)
Binomické jméno
Petteria ramentacea
(Sieber) C.Presl, 1845
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Detail květenství peterovky

Popis

Peterovka je opadavý strnule vzpřímený keř dorůstající výšky 1 až 2 metry. Letorosty jsou šedozelené, lysé, s přitiskle bělavě chlupatými pupeny krytými hnědavými vytrvalými palisty. Listy jsou střídavé, trojčetné, dlouze řapíkaté, lysé, složené z 2 až 5 cm dlouhých eliptických, úzce obvejčitých až okrouhlých lístků. Listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší. Květy jsou žluté, motýlovité, vonné, asi 18 mm dlouhé, uspořádavé ve vzpřímených koncových hroznech. Kalich je trubkovitý, dvoupyský, s horním pyskem hluboce rozeklaným a spodním trojzubým. Kvete v květnu a červnu. Lusky jsou ploché, podlouhlé, 4 až 5 cm dlouhé, pukavé. Obsahují 5 až 7 lesklých červenohnědých semen.[3][5]

Rozšíření

Peterie se vyskytuje pouze na Balkáně v Dalmácii, Černé Hoře, Istrii a Albánii. Roste na výslunných horských skalnatých svazích.[3][6][7]

Taxonomie

Druh byl popsán v roce 1822 Sieberem pod názvem Cytisus ramentaceus a v roce 1845 přeřazen Preslem do samostatného monotypického rodu Petteria.[8]

Význam

Peterovka se v České republice celkem zřídka pěstuje jako okrasná a sbírková dřevina. Je vysazena např. v Průhonickém parku a v Botanické zahradě UK Na Slupi.[9]

Pěstování

Rostlina vyžaduje suché a teplé stanoviště. Daří se jí v každé dobré propustné půdě. V tužších zimách omrzá, na jaře však opět vyraší. Množí se výsevem předem namočených semen nebo roubováním na podnož štědřence odvislého nebo čimišníku stromovitého.[10]

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-24]
  2. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  3. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
  4. HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78. (česky)
  5. Dendrologie online: Petteria ramentacea [online]. Dostupné online.
  6. International Legume Database: Petteria [online]. Dostupné online.
  7. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
  8. The International Plant Names Index [online]. Dostupné online.
  9. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
  10. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.