Pero (strojní součástka)

Pero je strojní součástka používaná pro spojení hřídele s nábojem. Spojení slouží k přenosu kroutícího momentu mezi nábojem a hřídelem (např. mezi hřídelem a ozubeným kolem). Svým tvarem připomíná vsazený klín, nemá však úkos na vrchní straně a v namontovaném stavu zůstává vždy vůle mezi vrchní ploškou a dnem drážky v náboji. Přesto se obecně používá označení „klínek“.

Hřídel s drážkou pro pero a vloženým perem
Hřídel s perem vyjmutým z drážky pro pero
Spojení náboje s hřídelem pomocí pera, hřídelové matice KM a podložky MB

Pero může být využito také k ustavení strojních dílů v rovinné ploše, například výměnných částí přípravků.

Montáž

Pero je ocelová podlouhlá součástka s pravoúhlým průřezem. Vkládá se do drážky odpovídajícího tvaru vyfrézované v hřídeli a na něj se nasouvá náboj s průchozí drážkou. Tvary drážek pro standardní pera a jejich přiřazení k hřídelům stanoví norma ČSN 02 2507. Drážky v hřídeli i v náboji mají šířku v toleranci P9. Pera těsná mají toleranci šířky e7 nebo h9 (předepisuje se v označení). Pera výměnná (vodící) mají toleranci šířky d9. Uložení nábojů je obvykle H/h (např. H8/h7), H/k (H7/k6) výjimečně H/m (H7/m6).
V axiálním směru musí být náboj na hřídeli nějakým způsobem zajištěn (např. pojistným kroužkem, šroubem, kolíkem, maticí, atd.)

Dimenzování

Velikost pera se určuje následovně:

  • šířka a výška (průřez) pera se určí z normy dle průměru hřídele.
  • minimální délka pera se stanoví pevnostním výpočtem pera na tlak, přičemž se vychází z daného kroutícího momentu, který má spojení hřídele s nábojem přenést.

Pevnostní výpočet

Pevnostní výpočet se provádí pouze na tlak. Průřezy normovaných per jsou stanoveny tak, že pokud nebude překročeno maximální dovolené napětí v tlaku, nebude překročeno ani maximální dovolené napětí ve střihu.

Normy

Rozměrové normy per:

  • ČSN 02 2562, ČSN 02 2570, ČSN 02 2575, ČSN 30 1382, ČSN 30 1383
  • DIN 6885
  • ISO R773
  • + jiné zahraniční ekvivalenty výše uvedených norem

Materiál

K výrobě se používá ocel 11 600 a její ekvivalenty. Dodávají se jak pera hotová, tak i tyče přesně tažené – tzv. klínová (klínková) ocel.

Varianty provedení

Používají se pera se zaoblenými nebo s rovnými čely. Pera zaoblená mohou být v provedení s upevňovacím a odtlačovacím šroubem. Nosná délka (ta, která přenáší kroutící moment) pera se zaobleným čelem je pouze délka přímé části (bez zaoblení). U per s rovným čelem je nosnou délkou celá délka pera.
Dalším, dnes už zřídka používaným typem pera, je tzv. Woodruffovo pero.
Pokud použijeme podobnou součástku většího průřezu, ale s délkou jen málo přesahující příčné míry, hovoříme o tzv. kameni. Kámen bývá obvykle přišroubovaný, může být i osazený a používá se jako unášecí nebo vodící (polohovací).

Výhody / nevýhody a alternativy
  • Přednosti spojení perem:
    • nízké náklady
    • jednoduchá montáž / demontáž
  • Nevýhody spojení perem:
    • vliv vrubu na hřídeli
    • nutné dodatečné axiální zajištění náboje
    • nevhodné pro změny směru zatížení
    • nevhodné pro přenos rázů
    • relativně nízký přenášený kroutící moment
    • dynamická nevyváženost sestavy (dá se korigovat použitím více per symetricky umístěných po obvodu hřídele
  • Alternativy:
    • nalisování náboje na hřídel s přesahem
    • drážkování
      • evolventní
      • rovnoboké
      • jemné
    • použití klínu
    • hřídele s tvarovým (nekruhovým) průřezem (pravoúhlé, trojúhelníkové, polygonální,...)
    • různé druhy svěrných spojení

Odkazy

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.