Česká důchodová reforma (2011)

Již v roce 1996 dokazuje zasvěceně V. Kreidl, že průběžné financování, kdy pracující platí na důchody současných důchodců, je neudržitelné.[2]

V roce 2003 měla Směrnice IZPP v celé Evropské unii sjednotit pravidla pro instituce, jež mají na starosti důchodové pojištění zaměstnanců a dohled nad jejich fungováním.[3] Evropská komise kvůli ní zažalovala Českou republiku minimálně dvakrát, naposledy v březnu 2011.[4]

Reforma byla definitivně schválena parlamentem 7. 11. 2012 a od 1. 1. 2013 vstoupila v platnost v plné míře. A to i přes nesouhlas ČSSD a veto prezidenta Klause.[5] Byl tak dodržen původní plán, kdy reforma měla začít platit od roku 2013, přičemž sjednocená sazba DPH měla začít platit už v roce 2011.[6]

Zásadní změnou bude možnost vyvést část peněz, které běžně odchází do státního systému (první pilíř), do některého ze soukromých penzijních fondů (druhý pilíř). Ten, kdo se rozhodne pro tento systém, už nebude moci své rozhodnutí změnit a znovu se vrátit do státního systému. Do systému se bude moci zapojit jen člověk, kterému bude méně než 35 let. Lidé nad touto věkovou hranicí se budou moci rozhodnout, jestli vstoupit či nikoliv, ale budou na to mít pouze půl roku.

Ministr sociálních věcí Drábek z TOP 09 původně trval na povinném převedení části plateb do soukromých fondů, ale později ustoupil,[7] takže lidé, kteří nechtějí dávat své peníze soukromým fondům, mohou zůstat ve státním systému.

Peníze, které si budou lidé spořit ve věku, kdy jsou ekonomicky aktivní, už nepůjdou na důchody současných důchodců, ale budou se počítat přímo do jejich penzí. Tím by se mělo částečně zabránit, aby stát (při stále rostoucím počtu penzistů a klesajícím počtu ekonomicky aktivních obyvatel) musel na penze nakládat větší a větší finance a přitom by získával méně od pracujících občanů.

Fondy, které budou chtít poskytovat tento druh penzijního připojištění, budou muset splnit několik podmínek. Každý fond bude muset svým klientům nabídnout čtyři způsoby, jak investuje jejich peníze, konzervativní, vyvážený a dynamický.[8] To by mělo zajistit, aby fond neinvestoval všechny peníze klientů jen rizikově a všechny je neztratil. Každý fond bude muset povinně nabízet investování do státních dluhopisů. Klient si ale bude moci zvolit, jestli bude investovat do relativně bezpečných dluhopisů, nebo do rizikovějších akcií.

Další podmínkou pro získání licence bude minimální počet klientů – 50 000.

Klienti budou moci jednou za určitý čas provést změnu fondu.

Prostředky posílané do soukromých fondů se budou skládat z těchto složek:

• částka ve výši tří procent sociálního pojištění
• částka ve výši minimálně dvou procent ze základu pro výpočet sociálního pojištění
• částka ve výši jednoho procenta posílaná na účet rodičů (tato část je dobrovolná)

Systém dobrovolného připojištění se státním příspěvkem zůstane zachován.[9]

Pokud člověk, který si ukládá část svých peněz do soukromých fondů, zemře, budou prostředky které do fondu vložil, vyplaceny jeho dětem. Bude to ale možné jen v případě, že zemřel ještě ve spořící fázi. Později mohou být peníze vyplaceny jedině v případě, že se rozhodl pro dvacetiletou výplatu penze.[1]

Součástí reformy není změna věku odchodu do penze. Tento věk se zvyšuje o dva měsíce ročně (u mužů) a o čtyři měsíce ročně (u žen) tak, aby muži odcházeli po roce 2030 do důchodu ve věku 65 let a ženy mezi 62. a 65. rokem života (věk závisí na počtu vychovaných dětí).[1] Komplexní mediální přehled o stavu důchodové reformy umožňuje sledovat např. server reformy.net,[10] který byl za tímto účelem zřízen.

Doplňkové penzijní spoření je v návrhu zákona definováno jako shromažďování a umisťování prostředků účastníka, příspěvků placených za účastníka jeho zaměstnavatelem a státních příspěvků do účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností a vyplácení dávek. Účastníkem může být osoba starší 18 let, která uzavřela s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Účast na doplňkovém penzijním spoření je dobrovolná; účastník též může kdykoliv smlouvu o doplňkovém penzijním spoření vypovědět.[11]

Účastník bude na své doplňkové penzijní spoření přispívat placením příspěvků, které nesmí být nižší než 100 Kč. K příspěvku účastníka se poskytuje v závislosti na výši příspěvků účastníka státní příspěvek v rozmezí od 90 Kč do 230 Kč měsíčně. Podmínkou je, aby příspěvek účastníka činil aspoň 300 Kč měsíčně. Za účastníka může jeho příspěvek plně nebo zčásti platit jeho zaměstnavatel. K příspěvku zaměstnavatele se však neposkytuje státní příspěvek.[12]

Z doplňkového důchodového spoření se mají poskytovat tyto dávky: starobní penze na určenou dobu, invalidní penze na určenou dobu, jednorázové vyrovnání, odbytné, úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi a úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší.[13]

Účastník si může vybrat, zda své prostředky umístí do konzervativního fondu nebo do jiných účastnických fondů penzijní společnosti. Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v účastnickém fondu. Dohled nad činností penzijních společností provozujících doplňkové penzijní spoření bude vykonávat Česká národní banka.[11]

Doplňkové penzijní spoření je do značné míry obdobou penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb. Dosavadní penzijní fondy provozující toto penzijní připojištění se budou transformovat na penzijní společnosti a prostředky účastníků budou vyčleněny do tzv. transformovaného fondu. Nároky účastníků penzijního připojištění se budou řídit dosavadními předpisy s úpravami vyplývajícími ze zákona o doplňkovém penzijním spoření; nové smlouvy podle zákona č. 42/1994 Sb. se však již nebudou moci uzavírat. Účastníci dosavadního penzijního připojištění mohou též přestoupit do nového systému doplňkového penzijního spoření.[11]

Podstatnou součástí reformy je i sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty, aby stát vyrovnal výpadek příjmů, který vznikne, když část občanů převede své peníze ze státních účtů na účty fondů. Sjednocená sazba byla po jednání vládní koalice ODS, TOP 09 a VV stanovena na 20 %. Původně měla sazba být jednotná pro všechny produkty, ale VV si vyžádaly výjimku u těchto produktů:

• chléb
• mléko bez ostatních mléčných výrobků
• brambory
• syrová a nezpracovaná zelenina
• nezpracované ryby
• dětská mléčná výživa
• potraviny pro pacienty s cukrovkou a dalšími metabolickými problémy

U všech těchto položek zůstane zachována stávající 10% sazba DPH.[1]

VV nakonec od výjimek na snížené DPH ustoupily a jednotná sazba daně nebude 20%, ale 17,5%. plán je následující:

• základní sazba daně: 20 % (od r. 2013 má podle vládního návrhu klesnout na 17,5 %),
• snížená: 10 % (od r. 2012 má podle vládního návrhu stoupnout na 14 % a od r. 2013 pak na 17,5 %).